22. května 2015 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Jedy, které zabíjejí kritiky Kremlu. Exotický jasmínovec či smrtící polonium

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 23Diskuse
Alexandr Perepiličnij, Alexandr Litviněnko, Anna Politkovská, Jurij Ščekočichin... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Alexandr Perepiličnij, Alexandr Litviněnko, Anna Politkovská, Jurij Ščekočichin... | foto: Reuters / ČTK / Twitter // Kolář Lidovky.cz
Co spojuje vysoce radioaktivní polonium, karcinogenní dioxin, vzácné thallium či lístky exotického jasmínovce? Zaprvé: jedná se o smrtící jedy. Zadruhé: jejich oběťmi se stali ti, kteří překáželi režimu řízenému zpoza rudých zdí Kremlu. Alexandr Litviněnko, Jurij Ščekočichin, Anna Politkovská, Viktor Juščenko. A nově také Alexandr Perepiličnij, klíčový svědek v bolavém místě putinismu - kauze Magnitskij.

Od jedovatých rostlin a otráveného jídla přes zbraně smočené v toxické kapalině k sofistikovaným technologiím a vzácným chemikáliím. Historie jedu jako vražedné zbraně sahá k samým počátkům lidských dějin. Pokoutná likvidace nežádoucích protivníků nesčetněkrát posloužila jak vladařům, tak jejich poddaným. A dodnes patří k nejoblíbenějším nástrojům stínové moci tajných služeb.  

Debatu o umlčení hrozby jedem tento týden opět rozvířila zpráva britských expertů, kteří v žaludku zesnulého ruského uprchlíka Alexandra Perepiličného odhalili stopy vysoce toxické rostliny jasmínovec. Ve světle pokračujícího vyšetřování Perepiličného podezřelé smrti připomněla stanice Svobodná Evropa další případy, kdy se Kremlu nepohodlní lidé stali obětí otravy. Přinášíme přehled smrtících látek, které je připravily o život - nebo se o to aspoň pokusily.

Jed: Jasmínovec (gelsemium elegans). Oběť: Alexandr Perepiličnij

Keř gelsemium elegans patří k čeledi jasmínovcovitých rostlin. V domovské jihovýchodní Asii je tradičně využíván nejen jako zevní léčivý prostředek, ale rovněž jako vražedná zbraň: jasmínovec je velmi jedovatý a k usmrcení člověka stačí odvar z pouhých tří lístků. Předávkování vyvolává malátnost až závrať, rozostřené vidění a křeče, vyšší dávka způsobí svalovou paralýzu, jež může vyústit ve smrt zadušením.

Prudce jedovatý jasmínovec.

Prudce jedovatý jasmínovec.

Jasmínovec zahubil například čínského magnáta Long Li-jüana, poté co si v prosinci 2011 pochutnal na otráveném pokrmu z tradiční jihočínské lahůdky, dušeného kočičího masa. Rostlinu rádi používají nejen čínští nájemní vrazi - své pevné místo má také mezi ruskými zločinci. S jasmínovcem sám na sobě experimentoval rovněž proslulý autor Sherlocka Holmese, sir Arthur Conan Doyle.

Alexandr Perepiličnij. Ruský magnát byl klíčovým svědkem v tzv. kauze Magnitskij neboli případu monumentálních defraudací, jež mají mít na svědomí vysoce postavení činitelé ruské státní správy. Právník a auditor investičního fondu Hermitage Capital Sergej Magnitskij, který na nezákonné machinace upozornil, zahynul v roce 2009 za dosud nevyjasněných okolností v útrobách ruské vazební věznice. Ve vazbě si stěžoval na týrání a panuje oprávněné podezření, že byl ubit k smrti. 

  • Deník The Guardian cituje historika ruského původu Borise Volodarského, který kdysi pracoval pro sovětskou vojenskou zpravodajskou službu GRU a nyní žije v Británii. Volodarskij napsal knihu s názvem Továrna na jed KGB: od Lenina až po Litviněnka, v níž popsal činnost zvláštního oddělení ruské tajné služby s názvem Kamera.
  • Zvláštní oddělení bylo založeno v roce 1921 na popud sovětského vůdce Josifa V. Stalina. Podle Volodarského bylo jejím úkolem vynalézt jedy, které by zabily nebo zneškodnily oběti způsobem, „aby se úmrtí jevila jako přirozená anebo alespoň vyvolala symptomy, jež by zmátly lékaře i forenzní vyšetřovatele“.
-sch-

Perepiličnij, jenž Magnitského zásoboval důkazním materiálem, zemřel o tři roky později v Británii, která mu udělila politický azyl. Jeho smrt byla náhlá - 43letý muž netrpěl žádným závažným onemocněním, přesto zkolaboval při ranním běhu - a britské úřady její příčiny stále vyšetřují. Perepiličnij si nicméně opakovaně stěžoval, že mu síly napojené na Kreml vyhrožují. Mimochodem: jedná se o již čtvrtého člověka spjatého s kauzou Magnitskij, který zahynul za podezřelých okolností. 

Jed: Thallium. Oběť: Jurij Ščekočichin

Thallium je vzácný chemický prvek, který se nachází v některých přírodních rudách, vzniká také jako vedlejší produkt jejich zpracování. Sloučeniny thallia jsou extrémně toxické a používají se nejen k výrobě prostředků na hubení hmyzu či krys, ale také ve světě zločinu: mezi vrahy je thallium natolik oblíbené, že se mu občas přezdívá „travičův jed“. 

Thallium

Thallium

Thallium se vstřebává jak kůží, tak dýchacím ústrojím. Otrava je velmi bolestivá a postihuje trávicí soustavu a nervový systém, způsobuje vypadávání tělního porostu a u některých obětí může vést k demenci. Má rovněž karcinogenní účinky.

Jurij Ščekočichin. Známý ruský novinář spjatý s opozičním listem Novaja Gazeta zemřel v červenci 2003, 16 dní poté, co byl hospitalizován s masivním otokem mozku a dalšími vážnými zdravotními komplikacemi - podle ruských činitelů důsledek vzácného alergickému syndromu. Ščekočichina léčili v Centrální klinické nemocnici Kanceláře prezidenta Ruské federace, elitní a tajnou službou FSB ostře střeženém zařízení. 

Ščekočichinova smrt bývá spojována s jeho investigativními texty o vysoce postavených důstojnících FSB - zemřel jen několik dní před svou plánovanou cestou do Spojených států, kde se měl kvůli vyšetřování FSB setkat s americkou FBI. „Jsme přesvědčeni, že ho otrávili, přestože oficiální příčina smrti byla stanovena jako alergická reakce. Jeho smrt byla strašlivá: otok mozku, sloupaná kůže...“ vzpomínal v loňském rozhovoru se serverem Lidovky.cz dlouholetý kolega zesnulého žurnalisty Vitalij Jaroševskij. (Celý rozhovor čtěte zde: Ruská média zbožňují Kreml jako milenku, říká opoziční novinář.) 

Žádost rodiny o lékařskou zprávu byla zamítnuta, stejně jako žádost o vzorky tkání k nezávislému lékařskému prozkoumání. Symptomy nicméně nasvědčují otravě, ačkoli vědci už pravdu prokáží jen stěží. „V redakci jsme tu vraždu vyšetřovali, na začátku jsme neměli skoro nic, lékařská zpráva nebyla k dispozici... Po velkém úsilí se nám povedlo získat povolení k exhumaci. Bohužel bylo příliš pozdě: o povolení jsme bojovali přes pět let a tkáně už nemohly poskytnout průkazný výsledek,“ konstatoval Jaroševskij.

Jed: Polonium-210. Oběť: Alexandr Litviněnko

Vzácný a vysoce radioaktivní prvek polonium se vyskytuje v uranových rudách. Izotop polonia 210Po je extrémně nebezpečný: dospělého člověka zahubí požití jediného miligramu. Převáží se buď ve zkapalněné formě, nebo v podobě krystalů či prášku. Otrava napadá vnitřní orgány a své oběti způsobí bolestivou agonii. Při pitvě navíc bývá obtížně odhalitelné.

„Polonium je dokonalý jed. Zabíjí s jistotou a bez váhání. Když ho použijete, zaručí vám stoprocentní úspěšnost,“ popsal smrtící účinky polonia-210 někdejší prominent KGB Oleg Gordijevskij, jenž za studené války působil jako dvojitý agent Britů. 

Alexandr Litviněnko. Putinův režim a jeho spolehlivý nástroj FSB označil za skutečné pachatele bombových útoků v Moskvě, jež posloužily jako záminka k rozpoutání druhé čečenské války. Ruského prezidenta také obvinil, že nařídil vraždu známé novinářky Anny Politkovské. Nedlouho poté připravili o život i jeho. Bývalý důstojník FSB Alexandr Litviněnko zemřel v Británii v roce 2006 - tři týdny poté, co v otráveném čaji požil polonium-210, a šest let poté, co spolu s rodinou uprchl z Ruska.

Alexander Litviněnko, bývalý sovětský a ruský agent, který byl zavražděn v listopadu 2006.
Alexandr Litviněnko těsně před smrtí.

Alexandr Litviněnko před a po otravě radioaktivním poloniem.

Jed: Dioxin. Oběť: Viktor Juščenko

Tetrachlordibenzodioxin (TCCD), známější (nepřesně) pouze jako dioxin, je bezbarvá organická sloučenina, smutně známá jako složka herbidicní směsi Agent Orange, kterou americká armáda nasadila ve Vietnamu. TCCD je vysoce nebezpečná a extrémně karcinogenní látka, podle některých expertů dokonce vůbec nejsilnější karcinogen. 

Viktor Juščenko. Ukrajinský politik, soupeř Viktora Janukovyče v prezidentských volbách 2004 a jedna z tváří následné Oranžové revoluce, vážně onemocněl ve víru vypjaté předvolební kampaně. Lékaři u Juščenka zjistili druhou vůbec nejvyšší koncentraci jedovatého dioxinu, která kdy byla v lidském těle naměřena. Politik otravu přežil, ale jeho kdysi atraktivní tvář znetvořilo chlorakné. Díky revoluci se nicméně mohl těšit z volebního vítězství.

Jed: Ricin. Oběť: Boris Korczak

Toxická bílkovina ricin je přírodní součástí semen rostliny Ricinus communis, z nichž se vyrábí známý ricinový olej. Nebezpečná dávka je přibližně osm rozdrcených semen, ale náhodnou smrt přivodí jen zřídka, skořápka semínka je totiž nestravitelná. 

Ze semen syntetizovaný ricin je však spolehlivou zbraní: k usmrcení dospělého člověka postačí dávka odpovídající několika zrnkům soli. Ricin zabíjí, když pronikne do lidského krevního oběhu. Otrava nejprve připomíná chřipku, aby přešla ve vnitřní krvácení a kolaps orgánů. 

Boris Korczak. Rodák z Vilniusu se jako náctiletý zapojil do protikomunistického odboje a v 60. letech utekl do Dánska, kde se posléze zapojil do struktur CIA. Americká tajná služba ho v 70. letech vyslala do Sovětského svazu jako dvojitého agenta, jenže Sověti jeho identitu odhalili a Korczak musel uprchnout do Spojených států. V roce 1981 byl ve Virginii během nákupu jídla postřelen nábojem, který obsahoval ricin. Korczak přežil a z pokusu o svou vraždu obvinil KGB. 

Vůbec nejznámější oběť ricinu však Korczakovo štěstí neměla. Bulharský novinář Georgi Markov ušel od přesvědčeného komunisty k nesmlouvavému kritiku režimu Todora Živkova dlouhou cestu. Tu kratší, která ho v září 1978 vedla přes jeden z londýnských mostů, nepřežil. Agent bulharské tajné služby mu vpravil do pravého lýtka ricinovou kulku; podle nejrozšířenějšího výkladu k tomu použil speciálně upravený deštník. Dnes by Markov nejspíš přežil, vědcům se již podařilo vyvinout protijed. V 70. letech neměl šanci: po třech dnech agónie zemřel na nemocničním lůžku.

Jed: Neznámý. Oběť: Anna Politkovská

Stoupenci občanské společnosti oslavovaná, ruskými a čečenskými siloviky nenáviděná. Uznávaná investigativní novinářka a neúnavná bojovnice za svobodu Anna Politkovská v září 2004 těžce onemocněla poté, co vypila čaj na palubě letadla společnosti Aeroflot. Nápoj jí podali během letu z Moskvy do Beslanu, kam mířila kvůli tehdejšímu dramatickému útoku na tamní školu.

Politkovská byla přesvědčena, že ji otrávila kontrarozvědka FSB, jíž byla žurnalistka po léta trnem v oku. Útočníci měli použít blíže nespecifikovaný jed, vyrobený v jedné ze sovětských vojenských laboratoří. Jed Annu Politkovskou nezlomil. To se podařilo až vrahovi, který ji o dva roky později zastřelil ve výtahu jejího domu. Na příkaz dosud nepotrestaného zadavatele.

Vladimir Putin, Novaja Gazeta, Anna Politkovská

Vladimir Putin, Novaja Gazeta, Anna Politkovská

  • 23Diskuse
Magdalena Slezáková

Autor

Magdalena Slezákovámagdalena.slezakova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz