Na konci dubna si policie přišla pro šéfa Národní demokracie Adama B. Bartoše. Ve videozáznamu ze zadržení krajně pravicového politika je vidět, že kriminalisté zabavují knihy - obzvláště ty, které se týkají Židovského národa či Holokaust .
O den později obdržel Bartoš obvinění, které shrnuje jeho publikační činnost a projevy, od května 2013 do dubna 2016, kdy „překročil“ pomyslnou hranici a dostal se podle policie za hranu zákona.
Adam Bartoš
„Úmyslně hanobil a podněcoval k nenávisti vůči jednotlivým osobám židovského národa, popřípadě židovského vyznání, i vůči židovskému národu jako celku a to tím způsobem, že ve svých veřejně publikovaných, mluvených i psaných projevech cíleně předstíral a propagoval negativní pohled na Židy, židovské instituce i židovskou víru...“ píše v usnesení vrchní komisař Milan Ulrich.
Druhý bod se zabývá Bartošovým zpochybňováním Holokaustu. „Veřejně, osobními projevy, tiskovinami šířenými osobně a dále zejména veřejně přístupnou počítačovou sítí, popíral a zpochybňoval nacistickou genocidu z doby Třetí říše národa německého vůči Židovskému národu, či osobám židovského vyznání,“ odůvodňuje Ulrich.
Protiuprchlická kázání
Od poloviny roku 2015 se Bartoš veřejně vyjadřoval i k uprchlické krizi, která začala sužovat Evropu a stala se hlavním tématem v médiích i mainstreamových politických stranách. Podle Ulricha ale Bartoš o uprchlících mluvil jako o „neohraničené skupině osob, v drtivé většině muslimského vyznání a podněcoval proti nim nenávist“.
Jako s důkazy kriminalisté pracují i s Bartošovými texty a projevy na demonstracích Národní demokracie. Na knihy, které vydává Bartoš ve svém vlastním nakladatelství, si nechala policie udělat odborný posudek. „K obsahu všech knih lze konstatovat, že jsou silně negativně zaměřené proti Židům a Židovskému národu ve smyslu jak hanobení národa tak podněcování k nenávisti.“
  |
Spis konstatuje, že jednání Bartoše „zcela jistě naplňují odůvodněnou míru společenské škodlivosti“. Jednotlivé aktivity šéfa Národní demokracie mají prý sice různé stupně škodlivosti, ale všechny mají spojující článek. „Nejenom způsob provedení a časová kontinuita, ale zejména pohnutka, ve které je spatřován zejména hanobící a podněcující útok na ve výroku vymezené skupiny obyvatel,“ míní obvinění.
Svoboda slova
Ulrich dodává, že nejde o to zamezit svobodě slova, ale jde o to sankcionovat projevy, které vedou k polarizaci společnosti založené na nenávisti. „Tolerance a respekt bez rozdílu k národnosti, etniku, rase, náboženství, třídě či k jiným skupinám představují principiální základy demokratického právního státu a základní úctu k lidské důstojnosti,“ dodává.
Bartoš byl se svým spolustraníkem Ladislavem Zemánkem v polovině března odsouzen za výroky u hrobu Anežky Hrůzové (Anežka Hrůzová byla zavražděna 29. března 1899. Z její vraždy byl obviněn a následně i odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ rozpoutal vlnu antisemitismu.) Tehdy za to dostal podmínku. Pozornost vzbudil Bartoš i máváním provazu od šibenice nebo když sympatizant Národní demokracie vystřelil na protiuprchlické demonstraci do vzduchu. O Bartošovi a jeho partaji se také pravidelně zmiňuje výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu.
