Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Mediální podvrhy se v Rusku dělají za státní peníze, říká ukrajinský expert na lež v síti

Vladimír Putin

  11:09
PRAHA - Jevhen Fedčenko ví, jak v dnešním světě číst noviny, jak rozpoznat zprávu pravdivou od lži i kdo stojí za weby šířícími nenávistné, rasistické, protiamerické či protiukrajinské zprávy. Recept má nehorázně jednoduchý.

#Náš. Graffiti s Vladimirem Putinem v krymském Simferopolu. foto: Reuters

Děkana státní vyšší školy žurnalistiky v Kyjevě Jevhena Fedčenka pozvala do Prahy nezisková organizace think-tank Evropské hodnoty na konferenci o kremelských dezinformačních kampaních Kremlin Watch proto, že patří mezi největší odborníky na internetovou lež. Mj. vymyslel projekt STOP FEJK, který se zaměřuje na vyhledávání záměrně šířené dezinformace.

Mezi nejlepší kousky patří například rozkrytí příběhu o ukřižovaném ruském chlapci v ukrajinském městě Slavjansk ukrajinskými vojáky. Šlo o zcela vymyšlenou událost. I když dnes je již dokázáno, kdo, jak a proč falešné informace o umučeném tříletém chlapci šířil, a byla dokonce nalezena i žena, která se přihlásila ruské televizi jako svědkyně údajné popravy dítěte, ve vědomí části Rusů Slavjansk zůstává dodnes místem spojeným se strašnou tragédií, ukrajinským sadismem a nenávistí. I proto je těžké proti fejkům bojovat. Jakmile jsou jednou venku, vymazat je z hlav lidí není vůbec jednoduché.

LN: Kromě dnes již slavného ukřižovaného chlapečka jste se se proslavil i odhalením některých, řekněme, literárních fejků. Takže fejk není pouze „výdobytkem“ internetu?
Nedávno ruské vydavatelství vydalo knihu Henry Kissingera o Putinovi. Ovšem Kissinger takovou knihu nikdy nenapsal. Stejně tak vydali knihu britského novináře Edwarda Lucase o Putinovi, což byl naprostý falsifikát. Píše tam jakoby o velikánovi Putinovi. Ve skutečnosti Lucas napsal o Putinovi něco úplně opačného. Dokonce teď nedávno vydali falešnou knihu Mafia State. Tu napsal původně můj přítel z Guardienu Luke Harding. Dlouho pracoval v Moskvě a vlastně ho za tuhle knihu před třemi lety vyhostili. Teď to dílo vzali, vytrhali z něj nějaké kusy, znova je poslepovali a dopsali některé části, ve kterých jakoby chválí Putina. A vydali to. Guardian se chce s vydavatelstvím soudit.

KDO JE JEVHEN FEDČENKO

Novinář a teoretik žurnalistiky,vystudoval politologii a specializoval se na mezinárodní vztahy.

Zabýval se televizní žurnalistikou, přednášel žurnalistiku na vysoké škole a stal se děkanem vysoké školy žurnalistiky v Kyjevě. Do Prahy přijel na pozvání think tanku Evropské hodnoty.

Jevhen Fedčenko.

Tohle se v Rusku vydává za státní peníze. Je to vládní program na zhotovování falsifikací. Stejně tak je ze státní kasy financována agentura ROSSOTRUDNIČESTVO, která se zabývá šířením ruské propagandy. Spolu s ruskými kulturními centry, které je jistě i u vás, také organizuje propagandistické cesty kremelských ideologů do zahraničí. V Evropě přednáší ruský nacionalista a kremelský ideolog Alexandr Dugin, propagátor ruského světa, Nikolaji Starikovovijste tleskali i tady v Praze.

LN: Souhlasíte se zákazem dovozu ruské literatury na Ukrajinu jak se o tom u vás neustále jedná?
Nesmysl. Puškin, Ulická, to jsou autoři, kteří se na Ukrajině nyní ve velkém vydávají, a to v ruštině. Stejně tak je to s filmy. Ale například snímek o tom, jak ruští rozvědčíci bojují s ukrajinskými fašisty bychom asi kupovat neměli. Ruská média tvrdí, že na Ukrajině je vše ruské zakázáno, což je naprostá lež.

LN: Jak dnes máme číst média a nestát se obětí dezinformace, nebo polopravd? Málokdo má čas si neustále vše prověřovat, přitom ale orientovat se v obrovské mase informací, najít tu, která se alespoň blíží pravdě, chce každý.
Nenaučím vás odhalovat absolutní pravdu. Ovšem je několik pravidel, a mezi to základní patří vědět, kdo stojí za daným médiem a nespoléhat se na jediný zdroj.

Svědectví ruského trolla: Za 45 tisíc rublů jsem pracoval pro ministerstvo lží

LN: Ani když to jsou osvědčené noviny?
Ani když jde o vaše milované médium. Ale neověřujte si věci přes televizi. Hledáte pravdu? Více čtěte.

LN: Ale asi také ne všechno?
Velká média mají vždy jasné pozadí. Nebezpečné jsou anonymní servery, kde nikdo neví, kdo je platí, kdo je zaregistroval, kdo je vydává....

LN: Což je i velký problém v České republice...
Na to je jednoduchý recept. Nečtěte je. Já anonymní zdroje bojkotuji. Česká republika podle mne nepatří k místům, kde by za pravdu novináře zavírali do vězení nebo stříleli. Takže žádná anonymita sem nepatří. Ani na sociálních sítích mne nezajímá, co hlásá Ilja Muromec, jak se někteří vtipálkové podepisují. Významným znakem nedůvěryhodnosti zprávy je senzacechtivost titulku. Většinou lidé dnes ve spěchu článek nepřečtou a spokojí se jen s titulkem. Článek může být o něčem jiném.

LN: A kvůli titulku ho lidé rozešlou hned svým přátelům...
80 procent lidí čte média na úrovni titulků. Lidé nemají čas. I sociální sítě zrychlily informační tep. Vše se děje rychle, rychle se informace šíří, je jich obrovské množství takže je nemůžete moc studovat. Takhle například skoro bez povšimnutí prošel nedávno materiál o tom, jak se chystaly oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce 9. května.

Kreml se pokoušel pozvat do Moskvy co možná nejvíc světových vůdců, ale vzhledem k současné mezinárodní popularitě Ruska se tam nikdo moc nehrnul. Ovšem v ruských vládních médiích vyšla zpráva s titulkem: „Prezident Chorvatska se nakonec rozhodl ohledně návštěvy Moskvy.“ Tato informace byla záměrně šířena a prakticky u všech čtenářů vznikl automaticky pocit, že chorvatská hlava státu jede do Moskvy slavit spolu s Putinem jeho svátek. Jenže když si člověk nakonec náhodou přečetl celý článek, stálo v něm, že chorvatský prezident se rozhodl do Moskvy nepřijet. To je velmi častý trik oficiálních médií v Rusku.

Ruští novináři a Vladimir Putin.

LN: Novinařinou se dnes zabývá každý, kdo umí napsat pár vět. Blogeři, glosátoři, lidé komentují, natáčejí a vše se okamžitě vystavuje na internetu. Čtenář ale nedokáže rozlišit, zda je autorem skutečně novinář, který může být za šíření nepravdy potrestán, nebo si beztrestně může napsat cokoliv, protože ho není možné ni najít, natož zažalovat...
Na druhou stranu znám mnoho blogerů, kteří pracují lépe, než novináři. A znám novináře, kteří se nemohou nazývat novináři, neboť šíří vědomě bludy a zabývají se místo novinařinou politikou. Důležité je opět to, čemu se říká mediální gramotnost, inteligentní čtení. Podívám se přece nejdříve, kde jste tu informaci vzala. Zda jste byla přítomna oné scéně, nebo kdo vám to řekl, či odkud jste to opsala. Zda tam je i video, fotky, kdo to ještě potvrzuje...Když analyzujeme propagandistické texty, často se v nich autoři odvolávají na neznámý, nejmenovaný zdroj. Pro mne je to velmi podezřelé. Proč mám věřit neznámému zdroji? Nevymyslel si ho novinář? Samozřejmě, jsou krajní případy, kdy to lze odůvodnit.

LN: Je tedy nejlepší, když novinář informuje o situaci, které byl sám přítomen?
I tak může čtenářům přinést její falešný obraz. Někdy se totiž novinář nedokáže oprostit od svého světonázoru, od svého postoje a podle toho deformuje skutečnost. Popisuje pak události tak, jak chce, jak si myslí, že probíhala. Žurnalistika vždy stála na reportáži. Popisujeme, to co vidíme, dáváme to do souvislostí, vybíráme, to co vytvoří celkový pravdivý obraz. Ale nepodsouváme čtenáři svůj vztah k dané události. Velmi často novináři zaměňují fakta za svůj vztah k nim.

LN: Ukrajina byla známá oligarchizací žurnalistiky. Dodnes vlastní významná média oligarchové?
Dokonce i náš prezident Petro Porošenko v sobě spojuje politickou moc, ekonomickou a ediální. Mnozí mu vyčítají, že svůj byznys neprodal, když se stal hlavou státu. Ale já v tom vidím i něco pozitivního – nechce to prodat proto, že nevěří ve svou politickou věčnost a bude se chtít k podnikání vrátit. A to, že otevřeně vlastní firmy je čestnější, než kdyby to na oko prodal nastrčeným figurám.

I některé televizní kanály na Ukrajině dodnes vlastní oligarchové. Jsou naštěstí i projekty nové, z nichž nejznámější je HROMADSKE TV. Začínalo s penězi diváků, kteří jim posílali, co mohli. Teď je podporují nevládní organizace ze zahraničí, což je ideální. Donoři nepožadují, aby jim televize sloužila, ale aby byla pravdivá. Já sám jsem v radě HROMADSKE TV. Volil nás částečně kolektiv televize, částečně diváci. Nikoliv politici.

LN: Konkurujete si se státní televizí?
Státní televize má dvouprocentní sledovanost, a to ještě musí dávat fotbal. Pracují v ní stále novináři, kteří před dvěma lety sloužili starému režimu. Během hodiny naprosto změnili své názory.

Z Krymu mě Rusové vyhnali, za naši tragédii může Moskva, říká vůdce Krymských Tatarů

Nejhorší ale je, kolik se tam pohybuje lidí. Nedávno byl řízením kanálu pověřen známý charkovský novinář Zurab Alazanja. Dlouho nemohl pochopit, kdo se tam čím zabývá. Po chodbách chodí kolem třech tisíc lidí, dostávají plat a neumějí vysvětlit, co konkrétně produkují. Zurab zjistil, že spousta lidí nedělá nic. Stát si tu televizi nevytvořil proto, aby vyráběla kvalitní pořady. Ale aby mu sloužila... Je tam neuvěřitelný nepořádek ve financích.

Všichni zaměstnanci si nějak vydělávali navíc neoficiálně slušné peníze. Oficiálně disponovali stařičkými kamerami, ve srovnání s komerčními kanály byla státní televize chudinka. Veškeré vybavení bylo ze 70. let minulého století. Ve skutečnosti ale nakupovali neustále nové přístroje. Když bylo EURO 2012, pořídila se hromada moderní techniky, ale všechno někam zmizelo. Rozplynulo se to, prošlo to rukama zaměstnanců, managerů, a skončilo neznámo kde.

LN: Jste odpůrcem rozhovorů s vůdci rebelů, kteří se jmenovali do nejvyšších funkcí v separatistických republikách na východní Ukrajině. Nedávno česká televize zveřejnila rozhovor se syrským prezidentem Sýrie Bašarem Asadem. Má něco takového místo ve veřejnoprávní televizi?
Jaký je cíl takových rozhovorů? Aby si paní, co o tom nic neví, řekla: „Vždyť je takový sympatický, podívejte, jak je vzdělaný a milý a dělají s ním rozhovory tací známí novináři, z BBC, z české veřejnoprávní TV!“ Proč Čechům Asad rozhovor dal? Chce ukázat, že je důležitým aktérem mezinárodního dění. Že s ním je ještě třeba počítat. Bez zasazení do kontextu, bez informace, co ten člověk udělal a co má na svědomí, to má pouze tento dopad.

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...