11. srpna 2014 6:15 Lidovky.cz > Zprávy > Dobrá chuť

Fenomén raw food se rozmáhá i v
Česku. Odborníci ale příliš nejásají

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Lasagne z červené řepy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lasagne z červené řepy. | foto: Archiv: Eva Kavková
Nejdřív do Česka vtrhl masový fast food, před pár lety přišel labužnický slow food a teď se vepřo-knedlo-zelo snaží vytlačit raw food čili nevařené jídlo. V Praze i Brně „syrových“ restaurací přibývá, ale odborníky na výživu nejnovější trend neoslnil.

Dřív by se po pečeném vepřovém koleni utloukl, dnes chroupe ovoce a zeleninu a v restauracích žádá místo svíčkové se šesti nastrouhané jablko. Miro je už tři a půl roku zapřisáhlým vitariánem – konzumuje pouze rostlinnou stravu – a jeho typický oběd představuje mísa syrového ovoce nebo zeleniny. Jen tak, bez dochucovadel, zálivek, koření.
Se stravováním v duchu raw food začal před třemi lety kvůli problémům se zažíváním. Po bezradném kolečku Motol–Bulovka – Vojenská nemocnice se na léčbu vrhl sám. Vyzkoušel kdeco – od čínské medicíny přes ájurvédu nebo makrobiotiku. Nejvíc mu prý pomohla právě syrová strava.

„Je to přesně to, co vám lékaři při potížích s trávením doporučují ze všeho nejmíň. Ale mně to evidentně pomohlo, i když si na to tělo muselo docela dlouho zvykat,“ říká energický muž, jehož tělesná konstituce představě askety neodpovídá – váží osmdesát kilo, aktivně sportuje.
„Docela dlouho“ u Jaroslava znamená tři měsíce trápení a hladu, celkové přeladění organismu na výhradně syrovou stravu pak prý trvalo celý rok.
„Ze začátku mi říkali svačinkář. Všude jsem s sebou tahal sušené ovoce, oříšky, banánové chipsy, abych zahnal hlad. Po nějakém čase si na rostlinný režim tělo zvyklo. Býval jsem velký gurmán, a když mám čas, tak si s jídlem dodneška vyhraju, ale jako pokročilý vitarián jím čím dál častěji ‚monostravu‘. To znamená, že si k obědu dám dvě syrové brokolice, pár banánů a jedu dál,“ říká.

Na otázku, jestli se mu někdy po oblíbeném pečeném vepři nezasteskne, přikyvuje. „To víte, že jo. Táta pocházel z Balkánu, na masu jsem vyrostl. Pořád se mi sbíhají sliny při představě pečeného jehněte a taky se mi stýská po jídlech z dětství, omáčkách, knedlících... Nebudu lhát, že ne. Ale nehřeším. A naštěstí mi syrová strava fakt chutná.“

Nejčistší forma

Sušené placky ze semínek a ořechů, bylinková pesta a hromada syrové zeleniny ochucená různými dipy, kořením, pastami z rozemletých oříšků... Rawfoodisté nejsou odkázáni pouze na chroupání mrkve, a když si dají s přípravou práci, dokážou vykouzlit zajímavé pokrmy.

Hlavní část jejich stravy tvoří ovoce a zelenina, ořechy a semínka, luštěniny, obiloviny, mořské řasy, kokosové mléko a kokosový olej. Z technologických úprav nejčastěji používají nakličování semínek, obilovin a luštěnin, odšťavňování ovoce a zeleniny, namáčení ořechů a semínek, mixování a vysoušení za pomoci dehydrátoru, který šetrně odstraňuje vodu z potravin. Tepelná úprava pokrmů ovšem nesmí překročit teplotu 42 stupňů. Pak se prý podle přívrženců raw food stravy mění enzymy i molekulární struktura potravin a do těla se nedostávají ty správné živiny. Řada vitariánů se proto tepelné úpravě úplně vyhýbá.

ČTĚTE TAKÉ

„Chtěl bych se vydat cestou konzumace potravin v té nejjednodušší formě, v jaké rostou v přírodě,“ říká Miro. Ze spotřebičů v jeho moderně vybavené kuchyni jede na plné obrátky jen lednička, z trouby, mikrovlnky i z myčky na nádobí se stala úložiště potravin, tedy nepřeberného množství sáčků a dóz plněných semínky, ořechy, oleji, přírodními sladidly, medem, sušeným ovocem...

Miro naopak investoval do vybavení, bez něhož se žádný vitarián neobejde: sušičky na ovoce a placky ze semínek, profesionálního odšťavňovače a kvalitního mixéru. „Je těžké o raw foodu vykládat někomu, kdo to nikdy v životě nezkusil. Ani tomu, kdo to vyzkouší na týden, to nic moc nedá. Ale pro toho, kdo vydrží a přeladí své tělo na čistě rostlinnou stravu, má neskutečné výhody,“ tvrdí Miro.

Strava pro duši

Dvojice studentek, dáma se značkovou kabelkou i pán s vizáží středostavovského ouřady. Osazenstvo pražské restaurace Secret of Raw netvoří asketičtí jogíni, ale běžný vzorek populace, jaký potkáváme v autobuse. Zdá se, že syrová strava táhne.

V nabídce restaurace jsou asi tři desítky stálých pokrmů a každý týden obměňované denní menu. Při četbě lístku překvapí fakt, že se pokrmy jmenují stejně jako běžná jídla fast foodu: burger, pizza, špagety, palačinky, dokonce jsou tu i hranolky jak od McDonalda – ovšem z nakrájené syrové marinované ředkve. S pizzou, burgerem nebo těstovinami mají pokrmy společný jen název a často se snaží napodobit i jejich vzhled – je to taková hra na „jako“, ale jinak jsou sestaveny výhradně ze syrových ingrediencí, v nichž pochopitelně převažuje zelenina. „Těsto“ představují placičky ze semínek, mrkvové tagliatelle jsou prostě mrkvové proužky, tatarka je pasta z mletých kešu oříšků a wasabi avokádo s křenem.

Koncept – podle poledního cvrkotu v restauraci i podle přítomnosti auta jedné z dovážkových služeb – evidentně funguje. Stojí za ním devětatřicetiletá Eva Kavková, která se dlouhodobě pohybuje v byznysu. Zakládala a prodávala firmy, prošla syndromem vyhoření a už pět let je zapřisáhlou vitariánkou. Syrovou stravu dopřává sobě i své čtyřleté dceři, obě se prý cítí skvěle a rýmu nebo chřipku vůbec neznají.
Kavková tvrdí, že jídlo je jen vrcholem ledovce, jde jí o něco mnohem hlubšího, celkový duchovní rozvoj.Pro přívržence raw foodu připravuje seberozvojové kurzy, inspiraci prý nalézá především v ruské spiritualitě.

„Jedno bez druhého nejde. Když se napojíte na tenhle styl jídla, tak skutečně začíná velká práce duše,“ vysvětluje svoji obroditelskou teorii. „Prostřednictvím tohoto projektu pomáhám lidem najít jejich smysl života, jejich opravdový životní úkol. Ve chvíli, kdy se začínáte vědomě stravovat, začínáte vědomě žít a pomáháte tělu vzpomenout si, proč sem přišlo, jaké jsou jeho schopnosti a jaké jsou schopnosti vaší duše,“ líčí nadšeně.

Syrová strava je podle ní cosi jako všelék na neduhy 21. století: „Když máte zdravého ducha, děláte to, co umíte, nejlépe a stáváte se inspirující bytostí. Ze života vám zmizí nuda, nepřežíváte, ale žijete.“
Aby si osvojila raw food, jezdí na kurzy do zahraničí, ale především sama experimentuje v kuchyni. Pro svůj podnik musela sehnat personál od kuchařů po obsluhu, způsob vaření i prezentace pokrmů je úplně jiný než v běžné restauraci. A protože se rok a půl starému podniku daří, v lednu letošního roku otevřela ještě raw food cukrárnu na pražských Vinohradech: „Tam je od otvíračky neustále plno.“

První vlaštovkou na poli raw food stravování však byla brněnská restaurace Kiwi v Gorkého ulici, která má za sebou dva roky provozu. K jejímu otevření dospěla Jana Neduchalová proto, že se neměla kde najíst.

„Začátky byly krušné. Začínali jsme bez peněz, bez reklamy, čistě jako nadšenci, kteří mají chuť nabídnout zdravou alternativu. Nějaký čas trvalo i sestavit menu z dobrých receptů, tak aby zasytilo a bylo chutné,“ říká. V Kiwi se vaří především z místních surovin, recepty vycházejí z toho, co u nás roste. „Nechtěli jsme jen překlopit americké recepty z internetu, ale vymyslet něco, co se dá snadno vytvořit z ingrediencí, které tady máme po ruce. Menu sezonně měníme podle toho, která zelenina právě dozrává. Třeba v zimě byste u nás nenašli nic z rajčat, přestože jsou v obchodech k dostání. Prostě se nedají jíst,“ říká.

Jen pro někoho

Podniků s nabídkou syrových produktů přibývá. Jen v hlavním městě je dnes čistě rawfoodových restaurací pět a nepečené zákusky z oříšků, mandlí a ovoce nabízí i řada běžných podniků. Podle výživové poradkyně Margit Slimákové jsou však zastánci raw food stravy v Česku stále ve velké menšině.

„Je to módní trend, který k nám přišel ze zahraničí, podobně jako třeba dělená strava. Není to filozofický směr, který by měl staletou tradici, ale moderní alternativa k běžnému stravování,“ říká. Jako expertka na zdravou výživu však raw food obecně nedoporučuje. „V našich podmínkách, kde je chladnější klima, určitě ne. Syrové ovoce a zelenina nezahřejí, raw food vnímám spíš jako něco zajímavého, co chtějí někteří lidé na nějaký čas vyzkoušet. Ale neznám žádnou společensky žijící rodinu s dětmi, kde by tahle strava na sto procent fungovala v tom denním, běžném provozu.“

Za největší úskalí považuje jednostrannost jídelníčku, pracnou přípravu pokrmů a také sociální aspekt takového životního stylu. „Jakýkoli rigidní přístup ke stravování vás vyřazuje ze společnosti a to je podle mě chyba. Určitě je dobré přemýšlet o tom, co konzumujeme. Pro velkou část dnešní uspěchané, vystresované a překrmené populace to může být na omezenou dobu ideální odlehčující režim. Žít dlouhodobě stoprocentně podle pravidel raw foodu je ale podle mě extrém.“

Marie Frajtová
  • 6Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz