Od filmu o princezně Dianě by jeden čekal dávku sentimentu, pikantní skandálnost, možná i evokaci doby. Ve snímku režiséra Olivera Hirschbiegela se z toho nenajde nic. Ani ten sentiment se v něm nemůže pořádně projevit, byť snaha by tu možná byla. Diana je film dokonale prázdný, bez postav, myšlenek, obrazů, čehokoliv. Romantický ve stejné míře jako jiný a o hodně lepší Hirschbiegelův film – Pád Třetí říše.
Jistou příbuznost s režisérovým vykreslením posledních dnů války v Hitlerově bunkru vykazuje i úvodní sekvence filmu. Princezna Diana (Naomi Wattsová) v ní mlčky prochází chodbami a pokoji pařížského hotelu, z nějž už brzy vyrazí na tu osudnou jízdu. Kamera (Rainer Klausman) ji snímá zezadu, ty obrazy působí dost stísněně, za okny není cítit žádný svět, strop jako by měl vbrzku spadnout. Princeznina ekipa vyrazí k výtahu, Diana se bezdůvodně zastaví, kamera od ní odskočí, ve zvukové stopě to doprovází zahučení jak z hororu – temná předzvěst věcí příštích. A pak se všechno zase rozběhne směrem k té srážce v tunelu...
Naomi Watts jako Lady Diana
Ten chlad v obraze, anonymní prostředí, setmělé ulice, opuštěná místa se ve filmu objevují dál. Odehrává se v nich ale příběh nepříběh, který volá spíš po jasných barvičkách, šílících smyčcích a tuně cukrové polevy. Ne snad, že by tak vznikl lepší film, mohla to ale být aspoň legrace.
Zamořeno slovy
Film je „inspirovaný“ (termín oblíbený pro svou vágnost) knihou novinářky Kate Snellové. Popisuje vztah princezny z Walesu a kardiochirurga pákistánského původu Hasnata Khana (Naveen Andrews), ten ale knihu i film označil za vylhané. Příběh pokrývá poslední dva roky Dianina života, tedy dobu, kdy už s princem Charlesem nežila (v úvodu dojde na rekonstrukci části slavného interview pro BBC, v němž mluvila o dysfunkčnosti královského svazku a sebepoškozování), stručně zachycené je i Dianino humanitární angažmá a konflikty s médii, která ve filmu hrají roli jakéhosi neosobního padoucha. Hasnat Khan byl podle autorů největší láskou princeznina života, vztah s Dodim Fayedem (Cas Anvar) měl v doktorovi jen vzbudit žárlivost.
Vztah, který je v centru filmu, je ale zachycen naprosto zoufale. Mezi Wattsovou a Andrewsem to ani trochu nejiskří. Bylo by ale asi nespravedlivé vinit z toho herce, v každém obraze se totiž musejí potýkat s replikami, jež se prostě říct nedají. Romance jaksi zčistajasna začne a pak už to jede stylem: „Miluju to, že zachraňuješ lidské životy.“ „Jsem kardiochirurg.“ „Připadáš mi úžasný. Jsem nejznámější žena na světě, královna lidských srdcí.“ „Připadáš mi úžasná, ale když budu mít každý večer pod okny paparazzi, nebudu se moci soustředit na svou práci kardiochirurga.“ „Vím, že miluješ svou práci.“ „Jsem kardiochirurg.“ „Na světě přece musí existovat místo, kde bychom mohli v klidu žít, kolem houf dětí, ty bys byl kardiochirurg a já nejznámější žena na světě.“ „To by bylo krásné, ale teď musím jít operovat srdce a poslouchat jazz.“ „Až díky tobě jsem pochopila, co je to jazz.“ „Jazz je jak život a život je jak slimák na zahradě, kterého možná sezobne kos.“ „To je nádherné přirovnání.“ „Ve 13. století to tak napsal básník Rúmí.“ „Úžasné.“ „Jsem kardiochirurg.“
Lady Diana v ambiciózním, leč příkladně nepovedeném filmu
Nedosti na tom, podobným slovním morem jsou infikované prakticky všechny scény, zvlášť v tom ohledu vynikají výměny mezi princeznou a její irskou masérkou a poradkyní Oonagh (Geraldine Jamesová). Ta prošedivělá dáma se dokáže na povel změnit v nevysychající zdroj instantních životních mouder. Jako kdyby plný sál tuzemských hereckých velikánů začal promlouvat jedněmi ústy.
Autoři jako by rezignovali na jakoukoli snahu vykreslit postavy trochu plastičtěji. Hasnat a Diana jsou fádně a ploše svatí (jen v náznaku film ukáže, že princezna byla i schopná manipulátorka), promlouvají řečí ani ne soch, spíš sádrových trpaslíků. Patafyzický dojem pak dokreslují scény typu Diana a Hasnat si na pláži házejí za košile mořskou havěť, k čemuž hraje exaltovaná píseň Jacquese Brela.
Film Diana je prachšpatně napsaná hagiografie, jež ovšem postrádá hagiografickou obraznost nebo nějaký přesvědčivý konflikt (královská rodina v tom snímku naprosto absentuje). Dobře okostýmovaná dáma na plátně směřuje k fatální nehodě. Jeden to sleduje a nemůže si pomoct: Už aby...
DianaUK/Fr./Šv. 2013 |
