Původní film Souboj Titánů z roku 1981 je milá blbůstka, k níž je snadné vytvořit si sentimentální vztah. Je tam kouzelně toporný Harry Hamlin v hlavní roli s naleštěnými svaly a sněhobílou bederní rouškou (při četných videoprojekcích v naší domácnosti pro něj potomci používali bojové jméno Slipař). Ursula Andressová se s plnou vervou pokládá do role Afrodity, v tricích klasika Raye Harryhausena byla naivita i jakási kutilská nádhera. A nakonec vypustili Krakena.
Před dvěma roky měla předělávka tohoto díla premiéru a „upgrade“ dopadl katastrofálně, nevzhledný flek na plátně, pořízený za 125 milionů dolarů, provedený v mimořádně špatném 3D. I tak měl ten film velmi slušné tržby, dvojka se stala nevyhnutelnou, čímž se dostáváme ke Hněvu Titánů. Nedovedu si představit, že by k tomuhle filmu mohl mít někdo za dvacet let sentimentální vztah.
Vlastně si nedovedu představit, že by k tomuhle filmu měl někdo jakýkoliv vztah už dneska. Hněv měl být jakýsi restart „titánské“ série, který napraví chyby svého předchůdce. Výsledek připomíná snahu prodavače obchodu se zvířátky restartovat papouška ve známém montypythonovském skeči („Mrtvého papouška poznám na první pohled, zrovna jednoho vidím. Není mrtvý. On si jen tak hoví.“). K oživení zrovna nedošlo, ale je možné ho aspoň markýrovat v naději, že se přitom podaří dosáhnout jistého stupně sugestivity.
A je fakt, že oproti jedničce dvojka přinesla nějaké změny – Sam Worthington v roli Persea má o něco delší vlasy, film sám je naopak trochu kratší. Žádná „déčka“ nepřibyla, pořád jsou jen tři, jejich technické provedení je ale tentokrát lepší. Zatímco stupidní story Střetu Titánů byla dost nesrozumitelná, stupidní story Hněvu Titánů se dá pochopit docela snadno.
Krakonoš posypaný vápnem a spol.
Perseus, syn boha Dia, pověsil meč na hřebík, s bohy a jejich pletichami nechce nicmít, realizuje se rybařením a výchovou poněkud nekňubně působícího syna Heliose (John Bell), na niž je – jsa vdovcem – sám.
Tatík Zeus (Liam Neeson) ho ale navštíví a nevypadá vůbec dobře – asi jako Krakonoš posypaný vápnem. Sdělí mu, že nastal vážný problém. Lidé se přestali modlit k bohům, kteřížto kvůli tomu slábnou. Jenomže v podsvětí jsou uvěznění Titáni, především Kronos – otec Dia, Poseidona a Háda – zlovolná bytost, držená v propasti Tartaros. A se slábnutím bohů hrozí, že by odtud mohli uniknout. A jestli Kronos unikne z Tartaru, může nastat šrumec nevídaných dimenzí.
Situaci dál komplikuje, že Hádes (Ralph Fiennes) a bůh války Ares (Edgar Ramirez) přešli na temnou stranu. U Arese to ale tolik nevadí, po celou dobu filmu projevuje stupiditu, která by v případě prostého smrtelníka byla se životem neslučitelná. Ještě jsem zapomněl, že posledním stadiem božského slábnutí je spontánní proměna v hromadu písku.
Perseus i tak váhá, jenomže pak na jeho rodnou vesnici provedou nálet oheň chrlící chiméry, hrdina sice jednu uškrtí řetězem, ale stojí ho to dost sil. I tak pochopí, že před hněvem Titánů se neschová. Vyrazí na cestu, jež má formu bojovky – splní jeden úkol, aby se mohl dozvědět druhý, a tak dál, až do Kronova chřtánu. Cestou přibere polobožského bratrance Agenora (Toby Kebell), který se snaží být legrační, odvrženého boha Hefaista (Bill Nighy), který se rovněž snaží být legrační, ale pak se raději spontánně promění v hromadu písku nebo tak něco. A taky bojovnou princeznu Andromedu (Rosamunda Pikeová), jež se nesnaží být legrační, alébrž vnadná – do jisté míry úspěšně.
Hněv TitánůUSA, 2012 |
Naši hrdinové se honí po lese s jednookými obry a mlátí je po hlavě otepmi, staví se v podsvětí, odkud osvobodí Dia, nakonec ale skončí legrace – z Tartaru unikl Kronos. Následuje složitá akce, která zahrnuje bitku s Aresem, šturm šiku superrychlých siamských dvojčat a nakonec Perseův kamikadze útok na černém Pegasovi rovnou Kronovi do tlamy. Pár speciálních efektů je docela, ehm, efektních a odbyté je to vše celkem rychle. Díky tomu vybyde čas na závěrečnou seanci rodinné terapie – Odpusť mi. A ne a ne. Anebo jo. A víš co? Já ti taky odpouštím... Všichni jsou poučeni o tom, že za vším je potřeba hledat problémy s tátou – skvělý námět k přemýšlení pro Persea na nějakou klidnou chvíli při přebírání sleďů.
Člověk jde z kina s myšlenkami na Krona – tak velkou stvůru z kapalného ohně ještě v kině neviděl – a navíc 3D. A vzpomíná na všechny ty britské hvězdy, které vzaly roli v tomhle svěžím dílku – Neesona, Fiennese, Nighyho... Musejí mít fakt velkou hypotéku tihle pánové. Větší než Kronos. Větší, než když Kronos vezme Krona na ramena a vyleze na Krona. Ten tlak musí být hrozný a nezbývá než se ohánět. Na druhou stranu je vždycky možné se spontánně proměnit v hromadu písku.
