Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Film Mezi vypráví o Arabkách, které chtějí svobodu. Režisérce za něj vyhrožují smrtí

Kultura

  13:47
TEL AVIV - Palestinská režisérka Majsalún Hammúdová vyvolala rozruch svým prvním celovečerním filmem s názvem Mezi. Je o třech Arabkách, které by si přály žít svobodněji, než jim jejich společnost dovoluje. Hammúdová si za film vysloužila výhrůžky smrtí i odsouzení kleriků v podobě fatvy - náboženského dekretu. Na festivalu v Cannes jí ale dali cenu určenou pro mladé talenty.

Z filmu Majsalún Hammúdové Mezi. foto: youtube.com

Hammúdová se narodila palestinským rodičům v Maďarsku v roce 1982 a nyní žije v izraelské Jaffě. K filmu, který nese v arabštině název Bar Bahar, si napsala sama scénář. Je natočen v arabštině a uváděn je jako izraelsko-francouzský.

‚Tenhle film nemá záhadu.‘ Sedláček v Pardubicích natáčel snímek o Palachovi

Tři hrdinky jsou izraelské Arabky a sdílejí byt v Tel Avivu. Núr má před sebou úspěšný sňatek, ale její snoubenec se ukáže jako náboženský pokrytec. Salma sní o práci DJ a nedokáže se své rodině svěřit se svou homosexuální orientací. Lajla je právnička, která touží po liberálním partnerovi, ale nedočká se.

Film je zasazen do prostředí palestinské mládeže žijící v Izraeli a holdující drogám, hudbě a nočním klubům. „Když jsem začala ty postavy psát, věděla jsem, že budou těžce stravitelné, ale nečekala jsem, že reakce bude tak silná,“ přiznala Hammúdová.

Narazila především v izraelském arabském městě Umm al-Fahm, odkud pochází postava Núr. Tamní starosta zakázal film promítat, na Hammúdovou pak byla vydána fatva, což je rozhodnutí duchovních, a začaly přicházet pohrůžky smrtí.

Hammúdová, jejíž jméno se v latince píše Maysaloun Hammoud, řekla, že si je vědoma toho, že se takové postavy dosud v palestinském filmu nevyskytovaly. „Chtěla jsem udělat něco provokujícího, musíme věcmi zatřást a chodit do kin na něco nového. Když budeme točit věci, o nichž si lidé myslí, že se na ně chtějí dívat, není to umění ani kinematografie. Myslím, že má práce spočívá v tom, že pomohu společnosti rozvíjet se, a to znamená měnit skutečnost. Podstata umění je nabídnout změnu,“ řekla Hammúdová.

Pohrůžkám nečelí jenom ona, ale také představitelky hlavních rolí. „Myslím si, že když lidé ten film zhlédli, měli dojem, že se dívají na reálný život, a místní politici se za to styděli. Zahájili kampaň proti tomu filmu a zavírali kina, v nichž se hrál. Film označili za ‚haram‘ (zakázaný) a byla vydána fatva. Několik týdnů panovala násilnická atmosféra a nahánělo to strach. Jenomže existuje také negativní reklama. Na film začalo chodit ještě víc lidí, aby zjistili, kvůli čemu je ten povyk. Hraje se to už několik měsíců a mnoho žen i mužů reagovalo dobře,“ sdělila filmařka.

V Izraeli byl film navržen na tamní filmovou cenu, francouzská herečka Isabelle Huppertová v Cannes označila tři hlavní postavy za „hrdinky naší doby“. Film nemá kritiky jenom v arabské konzervativní společnosti. Na Novém Zélandu ho kvůli scénám sexuálního násilí, drogám a hrubým výrazům zařadili do kategorie pro diváky starší 16 let.

Autor:

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...