Kromě režisérky Olgy Špátové a producentky Elišky Kaplický se premiéry zúčastnili Kaplického přátelé a kolegové Eva Jiřičná a Pavel Bobek, bývalý ředitel NK Vlastimil Ježek, který s nápadem novostavby přišel, a řada příznivců Kaplického stavby z lidí veřejně známých. Bývalý prezident Václav Havel, který projekt veřejně podporoval jako jeden z mála politiků, se na poslední chvíli omluvil.
Recenzi filmového dokumentu Oko nad Prahou čtěte ve čtvrtečním deníku
Film Oko nad Prahou má premiéru tři roky po vyhlášení výsledku soutěže na stavbu knihovny, dva roky poté, co projekt odmítli politici, a přesně rok a tři měsíce po smrti jeho autora. Za čtyři dny by Kaplický oslavil 73. narozeniny, jeho život náhle ukončil 14. leden 2009, kdy se také jemu a producentce Elišce Kaplický narodila dcera.
Dokument prý není objektivní
Po prvních projekcích někteří recenzenti uváděli, že snímek není dokumentem, neboť není objektivní. Špátová se ale nikdy netajila tím, že má Kaplického ráda a že jeho projekt podporuje. Radost z dokončeného díla však u ní není optimální. "Nikdy ta radost nebude taková, jaká bývá při dokončení filmu, nemáme Národní knihovnu a nemáme ani Jana Kaplického," řekla.
Snímek o posledních dvou letech Kaplického života vyplněných nejen bojem za progresivní stavbu začíná 2. března 2007, kdy byl v pražském Klementinu Kaplický se studiem Future Systems vyhlášen vítězem mezinárodní architektonické soutěže.
"Je to překvapení, je to možná nejzávažnější okamžik v mém životě. Doufám, že se uzavřel kruh od doby, kdy mě v roce 1955 nevzali v Praze na techniku jako neuspokojivého žáka. Je to neuvěřitelná čest něčeho takového tady dosáhnout," řekl tehdy viditelně dojatý architekt, který od konce 60. let působil v Británii.
Film chronologicky představuje vývoj událostí kolem projektu včetně toho, jak radikálně se názory na něj měnily u některých zúčastněných, zejména pak u pražského primátora Pavla Béma.
Autorka ale zachytila i chvíle, kdy Kaplický, ač jednohlasný vítěz mezinárodní soutěže, musel sám před úředníky a politiky svůj projekt obhajovat poté, co návrh prezident Václav Klaus veřejně odsoudil. Do konce života však podle své ženy věřil, že jeho stavba v Praze jednou stát bude.
Na rozdíl od bývalého ředitele NK Vlastimila Ježka ale už stavbě nové budovy nepřeje ani dnešní vedení knihovny, chce jít cestou rozšíření depozitáře a rekonstrukce historického Klementina.
