Film vs. realita: Nechala si Lída Baarová skutečně sáhnout na ňadra?

Pokud se film Lída Baarová bere čistě z hlediska historické správnosti, tvůrci poctivě prošli životopisné knihy a vzpomínkové dokumenty, které o herečce vznikly. Režisér Renč se netajil tím, že na filmu pracoval celých 15 let, využívá reálných detailů, jako je například otírání kapesníčkem při Goebbelsově projevu nebo debaty s Hitlerem o češství.

Snímek se zaměřil výhradně na vztah Lídy Barové, rozené Ludmily Babkové, a říšského ministra propagandy, i přesto obsahuje značné a pro filmy typické zkratky. Server Lidovky.cz přináší některé z nich.

O politiku se nezajímala

Kritiky filmu vyčítaly, že Baarová je v nejnovějším ztvárnění naivní loutka ovládaná rozhodnutím jiných. Některé vynechané události z hereččina života však mluví jinak. Baarová například nepřijala vůz BMW, který ji na popud Hitlera nabízel Goebbels, a dále jezdila autem PRAGA-BABY.

Dívka v modrém z roku 1940.

Co se týče politiky, Češka byla opravdu spíše apolitická, o situaci v nacistickém Německu se příliš nestarala. O NSDAP si myslela, že je to strana podobná Benešovým agrárníkům v tehdejším Československu. Baarová chtěla jednoduše hrát.

Podle vzpomínek Hildy Körberové, nejbližší berlínské přítelkyně české herečky a důvěrnice samotného Josefa Goebbelse, zaujala Baarová v jednom případě politický postoj. Došlo k tomu v srpnu 1938 během recepce na ministerstvu propagandy. Před svými kolegy se vyjádřila o nesmyslnosti připravovaného záboru Sudet. Goebbels byl uražen a doslova ji poslal pryč. Baarová následně volá do Hollywoodu, zda by po roce od nabídnuté smlouvy nemohla přijet. Souhlasili, ale podmínky už nebyly tak výhodné jako původně. Česká herečka je odmítla.

Svobodný, nesvobodný Fröhlich

Miláček žen a úspěšný herec Gustav Fröhlich, který si zahrál po boku Lídy Baarové v jejím prvním německém filmu a stal se zároveň jejím partnerem, byl na počátku vztahu s českou herečkou opravdu ženatý. Ovšem už v té době svou ženu kvůli židovskému původu zapřel, aby mohl hrát. Film uvádí, že byl ještě v době rozchodu s Baarovou stále ve svazku manželském s maďarskou operní pěvkyní Gittou Alpárovou. Ve skutečnosti už byli rozvedení, ale Fröhlich se odmítal znovu oženit. Když to Lídě Baarové konečně nabídl, ona už o to nestála.

Gustava Fröhlicha obdivovala Lída Baarová ještě před prvním setkáním.

Zatajili jí potrat

Co se týče potratu zmíněného ve scéně, kdy se rozchází s Gustavem Fröhlichem, Baarová se o ztrátě dítěte podle pamětí dozvěděla až mnohem později, ač neupřesnila, kdy k tomu došlo. Jak uvádí ve vzpomínkové knize Útěky, v době po premiéře jejího prvního německého filmu Barkarola začala krvácet. Když se v nemocnici probudila, doktoři jí tvrdili, že jde pouze o polyp. Bylo to však mimoděložní těhotenství. Potrat měl za následek to, že už nikdy nemohla mít děti, ač se o to s druhým a zároveň posledním manželem gynekologem Kurtem Lundwallem dva roky snažili.

Platonická, nebo ne?

Film nepochybuje o milostném vztahu Goebbelse a Baarové. Ovšem ani u klíčového motivu nového filmu nepanuje mezi všemi historiky shoda. Stanislav Motl, který Lídu Baarovou osobně zpovídal, několikrát uvedl, že vztah měl být pouze platonický, protože herečka mu řekla, že si nepamatuje na ocelovou sponu, kterou měl Goebbels na nemocné noze. Asi nejotevřenější životopisná kniha Útěky z roku 1983, kterou s Baarovou sepsal Josef Škvorecký ve Španělsku, je podle něj důsledkem toho, že Baarová s českým emigrantem mluvila posilněná alkoholem. Jenže co když ve vínu byla skutečně pravda?

Josef Goebbels byl zkušený řečník.

Lída Baarová později v rozhovorech po roce 1989 fyzično s říšským ministrem propagandy popřela a obhajovala se strachem. Naplněný vztah naopak potvrzuje i kniha, jež stojí na deníkových zápiscích Hildy Körberové, (Ne)milostivé léto L. B.

Herečky i přes jeho handicap Goebbelsovi podléhaly. Mohla za to jeho moc nad německým filmem, ale i další faktory. Uměl hrát na klavír, byl charismatický, uměl se k ženám chovat, dával jim dárky, podle některých výpovědí měl krásné oči, ruce a hlas.

Ubrečená, kulhavá láska

Někteří recenzenti označovali vykreslení zmocněnce totální války za měkké a slabošské, které ve filmu dokonce brečí Baarové do telefonu, když ho Hitler donutil milenecký vztah ukončit. Goebbels k této události ve svém deníku 16. srpna 1938 uvedl: „Potom mám ještě velmi dlouhý a velmi smutný telefonický rozhovor. Ale zůstávám tvrdý, i když mi může srdce puknout. A teď začíná nový život. Tvrdý, krutý, jen povinnosti oddaný. Mládí skončilo.“

Goebbels' affaire met de actrice Lída Baarová kostte hem bijna zijn huwelijk en carrière. http://t.co/syG5UVhiFO pic.twitter.com/nlu4SoZB0D

— Historia (@Historia_NL) 13. Březen 2015

Jeden z mála snímků, na němž je Lída Baarová s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem (vpravo). Baarovou ještě doprovází její předchozí přítel, herec Gustav Fröhlich (uprostřed).

V knize Útěky však stojí, že do telefonu opravdu brečel. Mluvil o tom, že je jeho žena ďábel, že je zradila. Musel dát Hitlerovi čestné slovo.

Josef Goebbels byl do Baarové bezpochyby hluboce zamilovaný. Stanislav Motl měl dokonce možnost přečíst si přepisy odposlechů z doby, kdy gestapo sledovalo telefon Baarové. Goebbels české herečce neustále volal. Mluvil například o tom, že našel v Tichomoří ostrov, kde budou jako Adam a Eva. Oslovoval ji Lidušenka. V rozmarných chvílích pro ni měl dokonce napodobovat Hitlera.

Přestrojila se, aby ho mohla ještě vidět

Kontakt Baarové s Goebbelsem tak zcela neskončil osudným telefonátem, jak vypráví Renčův film. Podle knihy Stanislava Motla se herečka po prvotním šoku rozhodla, že musí ministra ještě vidět. V přestrojení se vydala na místo, kde důležití představitelé státu vybírali od lidí peníze. Nejdřív si jí nevšiml, pak poznal prsteny na její ruce, s úlekem pohlédl do její tváře, ale to už se na Baarovou tlačili další lidé v řadě.

Magda G., Hitler, Josef Goebbels a tři děti na snímku, který vznikl po tom, co Hitler donutil G. ukončit vztah s Baarovou.

Měla zakázáno hrát. Herečka následně opravdu chtěla spáchat ze všech ran osudu sebevraždu, ovšem ne tak dramatickým způsobem, jako je filmový skok pod vlak. Pod výhrůžkou smrti si vynutila poslední telefonát se svým milencem. „Liduško, zůstaň, jaká jsi, i když ti ubližují a ještě ublíží. Nestaň se zlým člověkem. Ich liebe dich.“ Pak už spolu nikdy nepromluvili.

5. až 7. listopad 1940. První muž nacistické propagandy se v ty dny poprvé objevil v Praze. Navštěvuje památky. Setkává se s herci. Gestapo však ještě předtím uklidilo Lídu Baarovou v utajení na Zbraslav. Goebbels podle dochovaných zápisů svou oficiální návštěvu zakončuje putováním z jedné hospody do druhé, alkohol neuváženě střídá. Stanislav Motl v dokumentu Noc opilého Goebbelse poznamenává, že za opileckou jízdou mohl být fakt, že ministr očekával setkání se svou bývalou láskou. Zda to bylo opravdu tak, se nejspíš nikdo už nedozví.

Naposledy se spatřili v roce 1943 v Benátkách na premiéře filmu Annelie. Jejich pohledy se střetly, ale v tváři Goebbelse se nepohnul jediný sval, jak vypověděla sama herečka. Znovu už se na ni nepodíval. Říšský ministr propagandy zemřel 1. května 1945 (den po Hitlerovi) ve vůdcově berlínském bunkru. Spolu se ženou Magdou spáchali sebevraždu, ještě předtím však otrávili všech šest svých dětí.

Sahání na prsa

Ten intimní moment neunikl většině kritik. Joži Fischer opravdu pomohl Baarové v dramatickém útěku zpátky do Prahy. O tom, že by za to požadoval sáhnutí na prsa, se však v pamětech nepíše. Herečku měl podle jedné verze políbit, podle druhé si od ní měl vzít peníze.

Únik před trestem

Lída Baarová strávila ve vězení kolem půl druhého roku. Její propuštění však nebylo tak dramatické, jak to líčí film. Nestála ve „frontě“ na oprátku. Na Štědrý den roku 1946 byla po rozhodnutí lidového soudu propuštěna. Mimo jiné jí napomohla výpověď jednoho z vyšetřovaných gestapáků, který ji označil jako osobu ze seznamu politicky nespolehlivých lidí, jak se píše v knize Útěky.