Mooreova tvorba se zaměřuje především na kritiku amerického zdravotnického systému a na mušku si bere i ozbrojené násilí a necitlivé zásahy člověka do přírody. Vymezil se také proti bývalému americkému prezidentovi Georgu Bushovi mladšímu v dokumentu Fahrenheit 9/11, který kritizuje postup Bushovy vlády po teroristických útocích z 11. září.
Jak vyburcovat americké voliče
Film Fahrenheit 9/11 se na plátnech objevil před prezidentskými volbami v roce 2004 a Moore za něj získal prestižní Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. Moore si tehdy myslel, že pomůže vyburcovat americké voliče, aby podpořili demokratického kandidáta Johna Kerryho místo republikána George Bushe. Bush ale volby vyhrál i na druhé volební období a Moore později řekl, že on a další aktivní postavy showbyznysu pomohly zachránit demokraty před ještě větší porážkou.
Na svých webových stránkách Moore po Bushově vítězství zveřejnil ironický příspěvek nazvaný 17 důvodů, proč si nepodřezat žíly. Jako jeden z hlavních důvodů uvedl, že podle ústavy již Bush příště nemůže kandidovat znovu.
Rebel, který prosazuje svůj názor
Mooreovy politické názory jsou liberálně-socialistické, zasazuje se i za větší podíl žen a černochů ve vyšších pozicích a jeho odpůrci ho obviňují z neobjektivnosti. Naopak, jeho spolupracovníci ho charakterizují jako rebela, který se nebojí prosadit vlastní názor a umí být trefný i vtipný. "Dělám filmy prostě tak, aby lidi bavily a zároveň informovaly," prohlásil Moore v jednom interview.
Michael Moore se narodil ve Flintu v Michiganu, kde se na počátku dvacátého století zrodila slavná automobilka General Motors. Pracoval zde i Mooreův otec a dědeček. Když se firma přestěhovala za levnější pracovní silou do Mexika, většinu svých zaměstnanců propustila. Moore se v osmnácti letech stal členem školní rady a poté založil noviny Flint Voice (Hlas Flintu) později přejmenované na Michigan Voice; vydával je deset let.
Jeho prvním dokumentem byl snímek Roger a já (1989), který popisoval ekonomický kolaps v rodném Flintu. V průběhu natáčení mu ale došly peníze a Moore musel prodat svůj dům, aby mohl dokument dotočit. Počátkem devadesátých let začal pracovat pro televizi a v roce 1996 napsal knihu komentářů s názvem Zredukuj tohle, která zaznamenala velký úspěch.
Sarkastický i poučný
V roce 2002 natočil jeden ze svých nejúspěšnějších dokumentů Bowling for Columbine, v němž hledal příčinu toho, proč v USA tolik lidí sejde ze světa střelnou zbraní. Název filmu byl parafrází jména jedné ze středních škol v Coloradu, která se stala v dubnu 1999 terčem masakru při kterém dva maskovaní studenti školy zastřelili 12 spolužáků a profesora a pak útočníci spáchali sebevraždu. Za tento sarkastický i poučný snímek obdržel Moore Oskara v kategorii dokumentární film.
Americké zdravotnictví a farmaceutické společnosti zkritizoval ve snímku s názvem Sicko (2007) a o tom, co je kapitalismus a jak ničivý mají dopad nadvlády velkých korporací na každodenní život člověka, vypráví v dokumentu O kapitalismu s láskou (2009).
Moore je od roku 1991 ženatý s filmovou producentkou Kathleen Glynnovou, na jaře 2013 ale požádal o rozvod. V roce 2005 ho časopis Time zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí na světě.
