20. října 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Filmová historie
šťastného brouka Pytlíka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Příběh filmu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Příběh filmu. | foto: Film Europe
Patnáctidílný dokumentární seriál Příběh filmu: Odysea pojal režisér Mark Cousins jako šíření nákazy zvané cinefilie.

Ke "zrození filmu" došlo v prosinci 1895, kdy bratři Lumiérové uspořádali v Paříži první veřejné filmové představení. Dějiny filmu jsou tedy staré jen o něco víc než sto let. Základní učebnicová informace pak naznačuje, že kinematografie naplňuje svou existenci především ve vztahu k publiku. Film je pro většinové diváky zábavou a pro ekonomy průmyslovým odvětvím, inspiruje filozofy, sociology či teoretiky nových médií. Jeho historie je ještě "neusazená" a podléhá čas od času zásadním proměnám úhlu pohledu.

Natočení dokumentárního seriálu, který by veřejnosti poskytl komplexní obraz filmových dějin, je proto úkolem značně ošidným. V dokumentu nazvaném Příběh filmu: Odysea se o to režisér Mark Cousins pokusil z pozice nadšence – cinefila, který na stejné téma napsal v roce 2004 knihu. Výsledek, naplňující 900 minut projekce, nyní můžeme vidět i v českých kinech. Nelehkého úkolu nabídnout českým divákům patnáctidílný seriál – rozdělený do dvouhodinových bloků – se ujala společnost Film Europe. (Příští rok vyjde i Cousinsova kniha a celý dokument bude vydaný na DVD a Blu-ray.) Její distribuční strategie se neopírá jen o normální publikum, které se chce "dozvědět víc". Odborným garantem projektu se totiž stala pražská FAMU, která Cousinsův dokument doporučuje svým studentům jako ústrojný doplněk výuky dějin filmu. Snaha přitáhnout diváky do kina zahrnuje i soutěž, jejíž výherce se zúčastní vybraného českého filmového festivalu, či certifikát podepsaný samotným Markem Cousinsem a vyznamenávající každého pilného diváka, který zhlédne celý seriál.

Režisérka Jane Campionová.

Jako u všech projektů popularizačního charakteru je ovšem problém v tom, že absolvování Cousinsovy Odysey je divácky dost náročné. Pro odborníky naopak dokument představuje spíš zjednodušující a populistické gesto. Snaha o komplexní pohled na filmové dějiny totiž v případě Příběhu filmu naráží na skutečnost, že Mark Cousins není filmový kritik ani historik či teoretik, ale "jen" popularizátor. Obraz, který nabízí, je proto silně zjednodušený a místy zkreslený.

Historie plná optimismu Mark Cousins se díky svému Příběhu filmu může jevit jako brouk Pytlík (který přece strávil část života coby larva v dřevěném zábradlí kina Osvěta a ze sledovaných filmů získal dojem, že rozumí všemu na světě). Režisér se pohybuje ve svém tématu sebevědomě od roku 1895 po současnost, těká od Bollywoodu přes Evropu k Hollywoodu, věnuje se experimentálnímu a animovanému filmu, umělecké kinematografii i americkým blockbusterům. Mluví o filmové řeči, herectví, střihu a kameře, opěvuje charisma filmových hvězd i nápaditost režisérů a kritizuje kapitalistické velikášství producentů. Jako o nezpochybnitelné fetiše se opírá o ukázky z filmů, rozhovory s tvůrci i dotáčky pořízené na "ikonických" místech v nejrůznějších místech světa.

Všechno souvisí se vším, všechno lze propojit a interpretovat, jedna sebevědomá pravda střídá druhou. Navzdory rozvláčnosti a zábleskům pedantismu není na otázky ani na pochybnosti čas. Cousins je ovšem důsledně pokrokový i politicky korektní: Hollywood pro něj není pupkem světa, a třeba pokud jde o film noir, neopomene zmínit jedinou ženu režisérku, která do tohoto historického subžánru zasáhla – Idu Lupinovou.

Příběh filmu.

Historie filmu je pro Cousinse plná patetických vítězství inovátorů a umělců nad mamonem, uniformitou a tovární výrobou. Autor hledá přelomová díla a revoluční události, přičemž preferuje své oblíbence a vrací se opakovaně k některým svým zvláště milovaným titulům. Spojnice, které vytváří, jsou často mechanické, honba za povrchními a jednoznačnými efekty je příliš zřetelná. Cousinsovi chybí odvaha i originalita tvůrců, kteří z hluboké znalosti tématu dokázali vytěžit skutečně osobní pohled na filmové dějiny, Jeana-Luca Godarda (Příběh/y/ filmu) nebo Martina Scorseseho (Martin Scorsese v roli průvodce americkým filmem).

Kinematografie je však pro posedlého diletanta Cousinse zdrojem rozkoše i univerzálním komunikačním prostředkem, jehož kouzlo působí napříč desetiletími i kontinenty. Vzniká tak jakási ideální, optimistická verze lidské historie, která působí docela nakažlivě. Právě proto neztrácí dokument smysl: cílem popularizace totiž není přežvýkání reality do jednoduchého vzorce. Je jím šíření pozitivní nákazy. Certifikát necertifikát, pokud Příběh filmu: Odysea někoho inspiruje, aby se vydal do filmové historie dál a hlouběji, obhájil si svoje místo na slunci.

Alena Prokopová
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz