Vysílat se bude tento týden na americkém televizním kanálu HBO, rok po Nedině smrti.
Tvůrci snímku doufají, že se v příštích týdnech bude hrát i ve Francii, Británii a dalších zemích. "Její smrt, velmi názorně zaznamenaná, měla na lidi obrovský účinek. Stala se, a to zcela právem, symbolem tohoto hnutí," citovala agentura Reuters britského režiséra Antonyho Thomase. "Neda nebyla někdo, kdo chtěl politickou moc nebo něco podobného. Chtěla prostě jen svobodně žít," uvedl.
Šestadvacetiletá studentka hudby Neda byla zastřelena loni 20. června při demonstraci, jejíž účastníci protestovali proti znovuzvolení Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem a střetli se v ulicích Teheránu s vládními silami.
Působivý videozáznam její smrti si našel cestu na internet a dostihl miliony lidí, kteří viděli její široce otevřené oči plné překvapení, když jí z úst vytryskla krev. Záznam pořízený objektivem mobilního telefonu vedl k protestům v Íránu i mimo jeho hranice, při nichž byla Neda označována za nevinnou oběť.
Íránské úřady tvrdily, že Neda nebyla zasažena kulkou toho typu, jaký používají íránské bezpečnostní síly. Snažily se tak vzbudit dojem, že incident byl zinscenován s úmyslem očernit image náboženského režimu a povzbudit politickou opozici.
Dokumentární film však odhaluje tato obvinění a klade si za cíl vypodobnit Nedu jako odvážnou mladou protestující ženu prostřednictvím rozhovorů s její rodinou a osobami, které se nacházely v její blízkosti v okamžiku, kdy byla zastřelena. Popírá rovněž další tvrzení íránských autorit, včetně íránského velvyslance v Mexiku. Ten televizi CNN řekl, že Neda byla pravděpodobně zastřelena militantními skupinami nebo možná CIA.
Více čtěte: |
Mluvčí íránské mise u OSN nereagoval na telefonáty s žádostí o vyjádření k dokumentu For Neda, napsal Reuters.
Film namluvený íránskou herečkou Šohreh Aghdašlúovou zprostředkovává setkání s Nedinou matkou, sestrou, otcem a bratrem v jejich domě. Provézt kameru do Teheránu k zaznamenání těchto interview se podařilo íránskému novináři sídlícímu v Londýně Saídu Kamalimu Deghanovi.
Příbuzní líčí Nedu jako rebelku od mládí, která odmítala nosit do školy šátek na hlavě a odjela z Íránu, aby pracovala jako průvodkyně turistů v Turecku. Studovala také na univerzitě islámskou filozofii. "Často říkala, že ženy v této zemi nemohou žít jako lidské bytosti," vzpomíná ve filmu její bratr Muhammad Agha Soltán.
Ve snímku je Neda vykreslena jako normální mladá dívka, která chodila na gymnázium, ráda tancovala a po rozvodu s manželem snila o novém vztahu.
"Nepatřila k žádnému politickému hnutí. Byla to velmi normální dívka s velmi normálními zálibami," říká Thomas. "Zajímala se o nejnovější a nejmodernější módu, na rozdíl od milionů a milionů dívek, o nichž můžete říci totéž, ale byla někým, kdo měl neuvěřitelnou odvahu a sílu." Matka Hadžar Rostamíová ve filmu říká, že její dcera nechtěla jít volit poté, co ji ohromil nedostatek opozičních kandidátů ve volebních okrscích, které navštívila. Se slzami v očích si přivolává pomyšlení na to, že její dcera byla na cestě domů, když byla zastřelena. Ona ji prý úpěnlivě prosila, aby se hlavně neúčastnila protestů. Neda ale odmítla a podle své matky odpověděla: "Když nepůjdu já, kdo půjde?"
