11. srpna 2009 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Filmový horor Klíček
komunisty řeže lacině

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 25Diskuse
Klíček (2009) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Klíček (2009) | foto: Bontonfilm Reprofoto
Horor z komunistického kriminálu z 50. let záslužně připomíná události, o nichž dnešní dospívající nemají valné povědomí. Dělá to však bohužel způsobem, který je příliš nezaujme, a s jiným publikem se mine.

Hned vedle autobusového nádraží v samém centru Uherského Hradiště stojí rozpadající se komplex budov. Málokdo z tisíců mladých lidí, kteří tam každý rok přijíždějí na přehlídku s názvem Letní filmová škola, tuší, že jde o bývalé vězení, v němž komunisté v 50. letech popravili nejvíc vězňů hned po Praze. Coby jeden z nejobávanějších a nejsurovějších vyšetřovatelů v něm působil Alois Grebeníček, otec poslance a dlouholetého šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka.

Hrůzy, které se ve vězení před padesáti lety odehrávaly, si vzali za téma filmaři v čele s režisérem Jánem Novákem. Podle producenta Pavla Palečka prý pro film s názvem Klíček nemuseli stavět téměř žádné kulisy: v budově se totiž od roku 1962, kdy bylo vězení zrušeno, nic neměnilo, a mohlo se tedy natáčet přímo v ní.

Do chátrající věznice se v současnosti zatoulají dva mladí milenci. "U mě ani u tebe doma to nejde, tak kde?" zlobí se Jakub na zdráhající se Dominiku. Když se mu dívka v opuštěné kapli podvolí, páru se nedaří dostat se zpoza zdí ven. Najednou se ocitnou o půl století zpět – a putují rovnou na vyšetřovnu, kde je čekají ty nejbrutálnější výslechové metody včetně mučení elektrickým proudem.

Zbytečně zdvojená hrůza
Klíček si pro svědectví o komunistických praktikách vybral žánr hororu. Není to volba překvapivá: tvůrci se netají orientací na mladé publikum a snaží se jim nepříliš zmapovaná místa naší historie osvětlit formou, která je jim blízká – i kdyby pro své "vysoké" záměry měli využít žánr většinou považovaný za "nízký".

Jejich úsilí však kazí fakt, že se ve výsledku hrůza dubluje, případě se dva druhy děsu navzájem tlučou. Proč zvěrstva 50. let tlačit do hororového žánru, když už jsou sama o sobě hrůzná? Klíček v první části připomíná stereotypní americké "napínáky", v nichž kdosi či cosi kosí partu ztepilých mladých lidí. Když konečně začne pravdivě vyobrazovat brutální vyšetřovací metody, těžko se divákovi přepíná do "realistického" modu.

Nijak taky nepomáhá, že Klíček americké horory napodobuje velmi toporně. První půle filmu spočívá hlavně v nudném pobíhání po chodbách věznice, kde se samy od sebe "strašidelně" zabouchávají dveře: nějak se film na – s odřenýma ušima – celovečerní stopáž zkrátka natáhnout musel.

Hodný, zlý a nacista
Historická část pak trpí plochostí postav a většinou jednorozměrným herectvím. Vězni pouze okázale trpí, dvojice vyšetřovatelů hraje na hodného a zlého policajta a Jan Přeučil jejich nadřízeného Koníčka, inspirovaného právě Grebeníčkem, tlačí až příliš do roviny upjatého esesáka, známé z válečných filmů. Ústřední pár filmově debutujících Petry Vlčkové a Tomáše Šulaje se nicméně drží solidně. Nejlíp z herců vychází impozantní Norbert Lichý coby "zlý" vyšetřovatel.

Hodnocení LN

2 / 5

Klíček
ČR 2009
Scénář: Ján Novák, Šárka Horáková
Režie: Ján Novák
Kamera: Patrik Hoznauer
Hrají: Tomáš Šulaj, Petra Vlčková, Jan Přeučil, Stanislav Zindulka, Eva Hrušková, Norbert Lichý a další
Distribuce v ČR: Bontonfilm
Premiéra: 13. 8. 2009

Klíček je rozhodně počin záslužný, bohužel však nepříliš povedený. Jedním z jeho největších přínosů je závěrečné připomenutí toho, že komunistické zločiny po roce 1989 "vyšuměly". Těžko říct, jestli snímek zaujme i středoškolské studenty, pro něž je určen primárně; přijetí na předpremiéře na Letní filmové škole bylo spíš negativní.

Je nicméně dobře, že se filmy s tímto tématem točí, protože podobných svědků minulosti pořád existuje zoufale málo (zmínku si zaslouží dramata Bumerang a Kousek nebe). Chce to však větší rozvahu. Nejděsivější pasáží v Klíčku zůstává alespoň pro pamětníky sestřih dobové černobílé stopáže s portréty Gottwalda a prvomájovými demonstracemi.

„Třicítky“ byly nejhroznější cely, říká mukl

Přivezli mě do cely, kde den předtím Grebeníček a jeho pohůnci utloukli mládence z Valašských Klobúků – vzpomíná politický vězeň z 50. let Jan Janků na 29. květen 1949, kdy se dostal do nechvalně proslulé uherskohradišťské věznice. Právě tam působil brutální vyšetřovatel Alois Grebeníček, podle nějž autoři filmu Klíček vytvořili postavu Felixe Koníčka.

Jan Janků na snímku spolupracoval. K smrti byl kdysi odsouzen jen za to, že se účastnil skautského hnutí. V Uherském Hradišti strávil rok v cele smrti, takzvané „třicítce“. Ze dvanácti tamních muklů přežil jako jediný. Dodnes s pohnutím ukazuje plastiku Kristovy tváře, kterou na cele se spoluvězni vytvořili z chabých přídělů chleba. „Tam se jinak nedalo přežít. Pokud člověk neměl víru, tak prohrál,“ říká a líčí drastické vyšetřovací metody Grebeníčka, Holuba, Moučky a dalších, kteří se bavili například tím, že ženám típali cigarety o bradavky.

Další vzpomínky vězně Jana Janků najdete v úterním vydání deníku

  • 25Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz