Ta autorská one man (& dog) show se točí kolem díla a osobnosti Henryho D. Thoreaua: novoanglického filozofa a básníka, který v 19. století odešel od společnosti na samotu k rybníku Walden. Dílo, které podle něj nazval, se otisklo i v názvu představení: Walden aneb Život v lesích. Autor a opatrný herec jménem Myko přenesl na půdu Crossu dřevěný srub, v jakém mohl bydlet svého času Thoreau. Publikum tu sedí kolem stolu a sleduje všechny ty prosté činnosti, jimiž se udržuje život v divočině: topení, cesty pro vodu, mlčení ve dvou se psem... Místo tu má i nenásilné ochutnání nápoje a pokrmu z vlastních zdrojů. Publiku nejspíš postupně dojde, že ta zkušenost není jen Thoreauova: že tak do značné míry žije i sám (ne)herec Myko, který sem přenesl část své neměstské existence.
Celé představení trvá půl hodiny. Je naplněná, není k ní co dodat. Výtečné je, že není rurálně staromilská. Myko vytváří dlouhodobě elektroakustickou hudbu, promítá tu video. U některých technických fíglů si lámete hlavu, jak fungují. Něco nadčasového se slícovalo s dneškem.
A mezi řádky nese Walden aneb Život v lesích i ostřeji společenskou zprávu. Thoreau je přece autorem spisku Občanská neposlušnost, který inspiroval Martina L. Kinga a Gándhího, nikdy nehlasoval ve volbách, nikdy neplatil daně: příklon k přírodní existenci byl i jeho odklonem od městské "normálnosti".
Autoru tohoto sloupku pravidelně chcípne i sebemenší květináč, asi z něj nebude farmářský volnomyšlenkář. Ale ten přesun do jiného světa, jež se hraje v Crossu v červnová pondělí čtyřikrát během večera (rezervace viz web), měl pro něj kouzlo nahlédnutí do ztracené Zahrady.
