Už ani novináři, známí svým zjednodušováním, netají svým čtenářům, že situace v Sýrii je komplikovaná. Sunnité tu bojují proti šíitům nebo alavitům, Saúdi proti Íráncům, Turci proti syrské vládě nebo Kurdům, ti zas proti Islámskému státu a ten zas proti al-Káidě. A jistě také Rusko proti Americe.
Islámský stát není pro Erdogana hrozbou. Jde mu o Kurdy, říká expertka z Turecka |
Rychlý nárůst ruské přítomnosti přináší nové zajímavé důsledky. Například otevírá novou kapitolu turecko-ruského soupeření, přestože obě země tvrdí, že bojují proti Islámskému státu. Zatímco Turci ve skutečnosti bojují hlavně proti Kurdům, a to i těm v Sýrii, Rusové především udržují při životě Asadův režim, což je zcela v rozporu právě se záměry Turecka.
Vůbec nejpřekvapivější může být vývoj ve vztazích zdánlivě nejbližších spojenců, totiž Ruska a Íránu. Jejich priority byly zatím zřejmé – v užším smyslu zachránit režim Baššára Asada, v širším smyslu oslabit sunnitské extremisty a v dlouhodobé perspektivě vytlačit z Blízkého východu Ameriku.
Plody této spolupráce jsou patrné v těchto dnech. V oblasti Aleppa mohly Íránem podporované jednotky obsadit pozice, které pro ně bombardováním od sunnitských povstalců vyčistily ruské letouny. A to může být začátek konce jednoho přátelství.
Moskva proti Teheránu
Zachování syrského režimu nemusí být už brzy dostatečně silným společným jmenovatelem obou ctižádostivých mocností. Například podle německého specialisty Christopha Reutera je zesílené angažmá Ruska v Sýrii důsledkem přímé žádosti Baššára Asada o pomoc. Rusové ho ovšem neměli zachránit v první řadě před al-Káidou nebo Islámským státem, nýbrž před jeho íránskými přáteli. Jak to?
O tom, že bez pomoci Teheránu by Asad už dávno padl, málokdo pochybuje. Vztah zachránce a zachráněného ale bývá v politice komplikovaný. Na jaře například za nejasných okolností zemřel generál Rustum Ghazaleh, šéf jedné ze syrských tajných služeb. Objevily se zprávy, že byl syrskými (!) agenty tajné služby zbit tak, že zemřel, podle Abdula Rahmana Rašída z televize al-Arabíja byl dokonce umučen ve vězení. Důvod? Tento sunnitský přívrženec režimu nesouhlasil s příliš velkou rolí libanonského Hizballáhu a zejména íránských sil v syrské politice – a zaplatil za to.
http://t.co/hCtQhOvigm Last month, Rustum Ghazaleh, the head of the Political Security Directorate, died in hospital after he was...
— Loreena (@Louangie) 18. Srpen 2015Letos v červenci byl sesazen z funkce generál Dhu al-Himma Šalíš, Asadův bratranec, jeden z hlavních autorů brutálního potírání společenského nesouhlasu v Sýrii. Není jisté, zda si jeho odstranění přál sám prezident. Odstavením Šalíše byl zřejmě definitivně proražen kruh kolem Baššára Asada, o jehož „osobní bezpečnost“ se nyní starají sami Íránci.
Írán usiluje o dominanci v oblasti východního Středomoří dlouhodobě a vztahy s Damaškem byly jedním z hlavních stavebních kamenů této strategie. V posledních letech se však postavení partnerů změnilo v neprospěch Damašku, kdysi vojensky silné země, která dnes už plně závisí na cizí pomoci. Z Teheránu se nyní ozývají hrozivé výroky, že Sýrie je „třicátá pátá provincie Íránu“ - a v jistém smyslu je to pravda.
Přímá íránská angažovanost v Sýrii byla dosud mnohem větší než ta ruská, zejména Revoluční gardy a polovojenské jednotky Basídž se už nejméně dva roky účastní pozemních bojů. To platí i pro Hizballáh, který na příkaz z Teheránu při obraně Asada málem vykrvácel. Nemluvě o přítomnosti mnoha žoldnéřů placených z Íránu, kteří byli najati v Iráku, nebo dokonce pocházejí z řad Hazárů, chudých afghánských šíitů, kteří jinak nemají s občanskou válkou v Sýrii vůbec nic společného.
  |
Pod íránským vlivem v zemi vyrůstají šíitská náboženská centra, která mají obracet jinověrce - sunnity, ale i alavity! Alavitská sekta je menšinový proud šíitského islámu, ale pro některé íránské šíity hlavního proudu je alavitské vyznání málo ortodoxní a teď se pokouší to změnit. V syrském kontextu se příslušnost k alavitům v posledních generacích chápala spíše jako sekularizovaná politická identita, nebo přinejmenším zahrnovala pocit oddanosti k nekonfesnímu pojetí státu. Írán se však Sýrii evidentně snaží vrátit zpátky před tuto fázi.
Důležité slovo pro Rusy
ŠÍR: Putinův syrský vabank, Rusko směřuje k rozložení ekonomiky a rozpadu státu |
Ruský vstup na syrské bojiště situaci přece jen mění. Írán zatím ruskou pomoc proti společnému nepříteli oficiálně vítá, ale íránští stratégové si jistě jsou vědomi toho, že masivní ruská přítomnost v Sýrii znamená omezení jejich vlastního manévrovacího prostoru. Rusové přece neutrácejí peníze, nebo i životy za to, aby Sýrii ještě těsněji přimkli k Íránu. Jejich cíl je, aby vytlačili Američany a aby to byli oni, kdo bude mít důležité slovo při budoucím rozdělení vlivu v poválečné Sýrii.
Jak tato partie dopadne, nevědí samozřejmě ani Rusové, a možná ani netuší, jakou formu může jejich soupeření s Íránci ještě nabrat. Snad není náhoda, že halmu vynalezl hrudní chirurg. Pan Monks z Ameriky.
Autor je komentátorem Českého rozhlasu.
