"Pozdrav na ostrov Giglio 13. ledna byl naplánován a byl vyžádán společností ještě před odjezdem z Civitavechia," řekl podle listu La Repubblica kapitán a dodal, že stejný manévr měl provést i o týden dřív, ale kvůli špatnému počasí od něj upustil. "Firma dobře znala praxi s pozdravy," uvedl Schettino. Costa Crociere se k jeho slovům odmítla vyjádřit.
Záchranáři stále pátrají po pohřešovaných v potopené části vraku obřího plavidla, které havarovalo u italských břehů. Zároveň ale připustili, že naděje najít někoho živého je už nepatrná.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Naděje najít někoho živého v části pod vodou se zmenšila a tato naděje se zmenšuje každým dnem... Záchranáři budou pokračovat, dokud bude aspoň nějaká naděje... Musel by to být ale zázrak," řekl mluvčí pobřežní stráže Cosimo Nicastro. "I kdyby se při ztroskotání parníku vytvořila vzduchová bublina, je minimální naděje najít v takových podmínkách s nízkými teplotami vody někoho živého," dodal. Těla se podle něj nacházejí spíše uvnitř lodi než v moři.
Tři miliony pro každého cestujícího
Společnost Costa Crociere, která ztroskotanou loď vlastní, bude čelit žalobám, přestože se od kapitána distancovala a přeživším cestujícím slíbila proplatit veškeré náklady spojené s nedokončenou plavbou. Advokáti požadují náhradu škody ve výši nejméně 160.000 dolarů (3,2 milionu korun) pro každého z cestujících.
"Je jednoduché říkat, že za vše může jen kapitán. V dobách Titaniku to bylo asi lehké tvrdit, když neexistovaly radary. Se vší současnou technologií to již říkat nelze. Musela být chyba v systému," vysvětluje advokát amerických cestujících Mitchell Proner.
Kapitán lodi Francesco Schettino také při výslechu prohlásil, že majitele lodi informoval o nehodě okamžitě, a zároveň popřel, že by odložil vyhlášení poplachu. Po nárazu poslal hned dva lidi do strojovny, aby zjistili rozsah škod. Poté prý komunikoval s vedením, o všem je informoval a ihned žádal o záchranné lodě a vrtulníky.
Firma, která se sama řadí mezi poškozené, naopak tvrdí, že se s žádostí o pomoc a zahájením evakuace zpozdil a že jí poskytoval falešné informace. Záznamy z kapitánského můstku také dokazují, že pobřežní hlídce alarmované panikařícími cestujícími posádka tvrdila, že šlo jen o výpadek proudu, i když už řada lidí měla na sobě záchranné vesty. První komunikace prý mezi kapitánem a vedením společnosti proběhla až 20 minut po nárazu. To je příliš pozdě, řekl její výkonný ředitel Pier Luigi Foschi.
