Jak upozornil server Akutuálně.cz, společnost, která vyhrála v Kyrgyzstánu miliardový tendr na stavbu hydroelektráren i díky přímluvě hradního kancléře Vratislava Mynáře, žádné setkání na tuto středu nesvolala a její jednatelé místo toho úplně přestali komunikovat s médii, a to se zahraničními i s českými. Podle místních novinářů navíc není známo, jestli vedení firmy Liglass do Kyrgyzstánu vůbec přijede a slíbenou tiskovou konferenci uskuteční.
Češi napoprvé v Kyrgyzstánu neuspěli. Liglassu pomohla Mynářova přímluva |
Majitelé přitom měli rozptýlit pochybnosti, které se kolem firmy vynořily. Místo živé konfrontace ale firma zvolila jiný způsob odpovědí na otázky, zda má dost zkušeností a financí na obří tendr. Na svých webových stránkách v úterý zveřejnila video, ve kterém sám Smelík zkouší některé sporné body vysvětlit.
Snaží se tak například vyvrátit nejasnosti okolo sídla firmy, které je oficiálně v polorozbořeném objektu, nebo o tom, proč firma není v oboru známá. V Česku se k ní totiž nehlásí ani ministerstva zahraničí a průmyslu. V Kyrgyzstánu má jít o projekt za stovky milionů dolarů, dosavadní obrat firmy byl ale v řádu stovek tisíc korun.
Liglass Trading CZ podle kyrgyzských médií uzavřela minulý týden dohodu o výstavbě a provozu dvou hydroelektráren v Kyrgyzstánu.
Ve středoasijské zemi už podle serveru kg.24 záležitost kolem stavby elektráren českou firmou přerostla ve skandál. Dle serveru vyšlo najevo, že kyrgyzské velvyslanectví v Rakousku a ČR uzavření kontraktu s českou firmou nedoporučilo.
A pochybnosti v neposlední řadě vzbudila také zpráva serveru Neovlivní.cz. Ten upozornil na to, že za firmu se u svého protějšku v kanceláři kyrgyzského prezidenta Sapara Isakova přimlouval i prezidentův kancléř Vratislav Mynář.
Rozpadající se budovy areálu Liglass Trading CZ
Společnost Liglass Trading CZ sídlící v Líšném nedaleko Železného Brodu podle kyrgyzských médií uzavřela minulý týden dohodu o výstavbě a provozu dvou hydroelektráren v Kyrgyzstánu a o stavbě deseti menších jednotek pro výrobu elektřiny z vodních zdrojů.
Náklady na výstavbu elektráren Akbulun a Naryn 1 se odhadovaly na 400 až 700 milionů dolarů (zhruba devět až 16 miliard korun). Český podnik má rovněž vynaložit zhruba 37 milionů dolarů (přes 841 milionů korun) na koupi podílu ruské firmy RusGidro (RusHydro) ve společnosti ZAO Verchně-narynskije GES, která má projekt na starosti.
