Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Firma Rahmón a syn. Tádžikistán, novodobý chanát s vůdcem národa na doživotí

Kazachstán

  6:00
DUŠANBE/PRAHA - Už v polovině všech členských zemí Společenství nezávislých států zůstává jejich vládce v nejvyšší funkci doživotně. Od tohoto týdne se mezi novodobé chanáty zařadil i Tádžikistán.

Vládci na doživotí. foto: Reuters, archiv // Koláž Šimon / LN

Referendum, které uspořádal v Tádžikistánu vůdce této nejchudší postsovětské republiky Emómalí-ji Rahmón, dopadlo přesně, jak se očekávalo. Podle oficiálních údajů 95 procent jeho účastníků odsouhlasilo svému vůdci vše, co navrhl. Především to, že může ve své funkci setrvat do smrti.

Tádžikistán je další středoasijskou republikou, která si zrušila ústavní omezení zabraňující prezidentovi účastnit se neomezeného počtu voleb. A v zemích s takovými tradicemi, jaké panují ve střední Asii, má stávající vládce při troše politické šikovnosti vítězství vždy zaručeno. Dnes třiašedesátiletý Rahmón byl zvolen prezidentem již třikrát a není důvod, aby se tak nestalo i v roce 2020, kdy se konají příští volby.

Vůdce národa

Co největší bolest: za syna zaplatí krví otec. Do Čečenska se vrací středověk

Zároveň byl snížen povolený věk kandidáta – z 35 na 30 let. Není bez zajímavosti, že staršímu synovi prezidenta Rustamu Rahmónovi je nyní 28 let. A kdyby náhodou současnému vůdci přestalo sloužit zdraví, je třeba mít za sebe připravenou důstojnou a hlavně spolehlivou náhradu. Rahmón, který vládne zemi už dvaadvacet let a oficiálně není titulován „prezident“, ale od loňska „vůdce národa“, si stejně jako ostatní autoritářští vládci na postsovětském prostranství připravuje své potomky jako následníky trůnu. Má k tomu pádný důvod – chce si být jist nejen politickou kontinuitou, ale i beztrestností klanu.

Vládci na doživotí.

Rahmón zahájil v roce 2011 boj proti radikalismu a kromě zákazu řady politických stran podepsal zákon zakazující nezletilým chodit do mešit a kostelů. Na jeho popud Rada ulemů Tádžikistánu (nejvýznamnější představitelé duchovenstva) v roce 2012 určila, jak má vypadat správný, neradikální muslim. Mimo jiné by muži neměli mít delší plnovous, než je jejich zatnutá pěst. Ovšem ani přísný dohled nad duchovním životem občanů nedokázal zamezit tomu, aby řada z nich neodjela bojovat za Islámský stát do Sýrie a Iráku. Patří mezi ně i velitel tádžických policejních jednotek speciálního určení OMON Gulmurod Chalimov. Prohlásil, že útisk muslimů v Tádžikistánu je nesnesitelný.

Vládne Tadžikistánu už 22 let. Zeman Rachmona chválí za boj s teroristy

Rahmón často cestuje a komunikace s „náhodnými“ kolemjdoucími či pracovníky závodu je vždy pečlivě připravená. Existuje dokonce směrnice v písemné podobě o tom, jak mají lidé diskutující s prezidentem vypadat: příjemný vzhled, vysoká postava, kvalitní výslovnost. Tak to stojí v instrukci, podepsané úřednicí Sogdijské oblasti Zajnurou Umarzodou.

Přestože Rahmón nedokázal Tádžikistán zbavit pověsti chudé, zkorumpované a zaostalé asijské země, projevy oddanosti lidu k vůdci mají stále častěji podobu směsice postkomunistického a orientálního kultu osobnosti. Například když koncem loňského roku Rahmón přijímal titul „vůdce národa“, poslanci na jeho počest recitovali básně, které ho připodobňovaly k osobnostem jako George Washington, Kemal Atatürk či Mahátma Gándhí. Přitom k oblibě prezidenta nemají lidé příliš pádné důvody: přes milion obyvatel osmimilionového Tádžikistánu pracuje v zahraničí, většinou v Rusku.

Do důchodu nespěchají

Malý budoucí diktátor? Bělorusko v OSN reprezentoval jedenáctiletý Kolja Lukašenko

Podobné rodinné klany vládnou v Ázerbájdžánu, Turkmenistánu, ve fázi výběru následníka trůnu je nyní Kazachstán i Uzbekistán, svého syna na nejvyšší funkci připravuje i běloruský lídr Alexandr Lukašenko, který sice nepatří do rodiny středoasijských chánů, duchem k nim má ale velmi blízko.

Jak on, tak ostatní postsovětští vladykové nazývají své země republikami, ale žádný z vládců středoasijských republik ještě neodešel na penzi v důsledku svobodných, demokratických voleb. S výjimkou Kyrgyzstánu vládnou ve střední Asii prezidenti po celá desetiletí.

Alexandra Lukašenka k volební urně doprovodil jeho věrný stín, nejmladší...
Prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev.

Prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev drží zemi pevně v rukou od roku 1989 a v pětasedmdesáti činí rozhodnutí, která svědčí o tom, že si uvědomuje svou politickou i fyzickou smrtelnost. Svou starší dceru Darigu už nechal jmenovat vicepremiérkou a stále častěji se o ní hovoří jako o následnici trůnu. Ve hře jsou i další kandidáti, všichni patří ale do klanu Nazarbajevových. A sám vůdce klanu Nursultan přemýšlí už i o tom, kam se mu budou chodit klanět budoucí pokolení – rozhodl o výstavbě budoucího panteonu, kde budou odpočívat nejvýznamnější osobnosti. Včetně několika mauzoleí a důmyslného technického zázemí přijde objekt na 24 milionů dolarů.

Zatímco se Nazarbajev zabývá stavbou hrobky, v zemi roste nespokojenost s novým zákonem o půdě, který umožňuje pronajímat zemi cizincům na 25 let, což podle občanských aktivistů povede k ovládnutí Kazachstánu Číňany. Zabránit demonstracím se prezidentovi daří zatím rozsáhlým zatýkáním. Stejně jako to činí jeho kolegové z Uzbekistánu a Tádžikistánu.