Prezident váhá s podpisem smlouvy, bez něj ale nelze v ČR zakončit ratifikaci. Svým novým požadavkem Klaus nyní ještě víc zkomplikoval již tak nejistou situaci v Česku, kde se z podnětu několika senátorů navíc čeká na verdikt Ústavního soudu ke smlouvě. Celá EU přitom netrpělivě čeká, až ČR a Polsko jako poslední členové smlouvu přijmou.
Česká vláda, s níž Klaus předem nový postoj nekonzultoval, je připravena o žádosti hlavy státu jednat. "Spolu s evropskými partnery bude hledat takové řešení, které neohrozí dokončení ratifikačního procesu. Jeho znovuotevření v rámci evropské sedmadvacítky považuji za vyloučené," uvedl v prohlášení Fischer.
Prezidentův tajemník Ladislav Jakl dnes uvedl, že pouhá deklarace k lisabonské smlouvě by Klausovi nestačila. "Rozhodně by to nebyla garance.
Nebyla by to záruka," uvedl Jakl v Radiožurnálu. Na dotaz, zda splnění Klausova požadavku bude vyžadovat nějaké hlasování členů EU, Jakl řekl, že to je výklad, k němuž se nebude "explicitně připojovat".
Klausovy obavy o dekretech se týkají možných majetkových nároků občanů bývalého Československa odsunutých po druhé světové válce. Prezident vyjádřil přesvědčení, že je možné výjimku podobnou té, kterou si už během projednávání textu smlouvy vyjednaly Británie a Polsko, prosadit. Dá se to podle něj vyřešit poměrně rychle, "byť nestandardním postupem".
I přes dodatečný požadavek Fischer doufá, že je možné ratifikaci smlouvy v Praze dokončit do konce roku. Současně lituje toho, že s ním Klaus dopředu žádost o výjimku nekonzultoval.
Lisabonská smlouva má za cíl reformovat rozšířenou EU a zefektivnit její práci.