Oblíbenec bývalého prezidenta Václava Klause Jindřich Forejt, který na Hradě působil už během Havlovy éry, se loni na vlastní žádost ze zdravotních důvodů vzdal funkce v blízkosti prezidenta poté, co se na veřejnost dostala informace o jeho kompromitujícím videu. Na nahrávce mimo jiné údajně šňupal bílý prášek.
Po nahrávce odchod ke Klausovi
Zhruba dva měsíce po této události našel nové pracovní místo - právě v Institutu Václava Klause, který byl založený před pěti lety a zabývá se „rozvíjením politického a ideového odkazu Václava Klause“. Současně také jako konzervativní think tank reflektuje „aktuální politické, ekonomické a společenské problémy u nás a ve světě.“
Spolupráce začala naostro již 1. února tohoto roku. Právě k tomuto datu Forejt podepsal smlouvu se svým novým zaměstnavatelem. Kromě dvou veřejných výstupů v podobě publikovaných analýz na webové stránce institutu však dosud nebylo úplně jasné, jakou činnost má bývalý šéf protokolu na starosti. Nyní server Lidovky.cz získal podrobný přehled.
„Pan Jindřich Forejt samozřejmě není ‚projektový manažer‘ v pravém slova smyslu, to byl z mé strany jen pokus o přiblížení toho, co u nás dělá. Připomínám, že je zaměstnancem Institutu Václava Klause od 1. 2. 2017 a oficiální zařazení dle pracovní smlouvy zní: ‚analytik a organizační pracovník‘,“ napsal serveru Lidovky.cz mluvčí institutu Petr Macinka. Vyjádření od samotného Forejta se redakci nepodařilo získat.
Pan kancléř. Nikoliv výkonný ředitel
Institut je podle něj ale „relativně malý“ a složený z osob, které dlouhodobě spolupracují s prezidentem Václavem Klausem, a které se vzájemně profesně i lidsky velmi dobře znají. „Proto si zde příliš nehrajeme na žádné ‚tvrdé‘ funkce. Naopak například Jiří Weigl je pro nás stále ‚pan kancléř‘, spíše než pan ‚výkonný ředitel‘,“ líčil dále.
Bývalý šéf protokolu v současnosti působí i jako kurátor výstavy u příležitosti 300. výročí narození císařovny Marie Terezie na zámku Konopiště. Institut Václava Klause totiž kromě různých společenských, ekonomických či politických témat reflektuje i některé důležité historické osobnosti či události.
Vedle vlastní analytické činnosti se zaměřením zejména na oblast historie má bývalý šéf hradního protokolu na starosti také několik projektů, které institut bývalého prezidenta hodlá realizovat v následujících měsících.
„Jedna z hlavních akcí, jejíž přípravě se věnuje, je důstojné připomenutí 100. výročí založení samostatného Československa, které připadne na podzim příštího roku a jehož průběh bude na straně Insitutu Václava Klause ovlivněn zejména rozsáhlými profesními zkušenostmi, jakož i hlubokými historickými znalostmi pana Forejta. Veřejnost se každopádně bude mít na co těšit,“ napsal Macinka s tím, že Forejt byl coby ředitel Protokolu Kanceláře prezidenta republiky prezidentu republiky při výkonu jeho funkce v podstatě nejblíže.
Proto je prý nejvhodnější osobou pro zpracování dokumentace pocházející z prezidentského období Václava Klause v letech 2003 až 2013. „Jaký ovšem bude mít tato jeho činnost v Institutu Václava Klause výstup, prozatím neprozradíme. Ale nechte se překvapit,“ nechtěl dále komentovat Macinka.
  |
Dosud Forejtovo působení vedle Klause působilo poněkud skromně. Alespoň směrem k veřejnosti. První článek Forejt na webu institutu publikoval na konci února. V „analytickém komentáři“ se bývalý hradní protokolář zamýšlel nad problematikou imigrantů v Dánsku.
„Noví uprchlíci mnohdy nerespektují ‚pravidla hry‘ a jejich chápání základních věcí je mnohdy nikoli odlišné, ale dokonce naprosto protichůdné k tomu, co je v Dánsku považováno za normální,“ stojí mimo jiné ve Forejtově textu, jenž se na webu institutu objevil uplynulý týden. Forejt se v něm zamýšlí nad probíhající společensko-politickou debatou v Dánsku, jak dosáhnout integrace imigrantů. (více ZDE)
Text představoval nejen první Forejtův oficiální výstup na nové pozici, ale také po jeho odchodu z Pražského hradu. Jak si někdejší vysoký hradní úředník aktuální téma svého článku vybral, na co svou pozornost zaměří příště a jak často hodlá na webu institutu publikovat, však není jasné.
Druhý a prozatím poslední příspěvek se na webu objevil v polovině března. Šlo o článek s titulkem: „První občan Německa“. V něm pojednává o úloze německé hlavy státu. „Prezidenti Spolkové republiky Německo reprezentují stát a své spoluobčany navenek. Ve světle historických událostí to není mnohdy snadný úkol, stejně jako snaha dostát svým povinnostem – slibu, který skládají při uvedení do úřadu – a současně se nezpronevěřit vlastním ideálům a přesvědčení,“ napsal v zevrubném textu, v němž potvrdil obdiv k historii.
Policie vydírání neprokázala
„U mnohých z nich je patrné, že důležitým aspektem zachování vlastní duševní integrity je vyjádření osobního názoru, být iniciátorem či účastníkem veřejné diskuze,“ uvedl mimo jiné v další části článku.
V souvislosti s kompromitujícím materiálem, kvůli němuž Forejt skončil v loňském roce na Hradě, se před několika dny objevila nová informace. Vymáhání peněz od bývalého šéfa protokolu prezidentské kanceláře Forejta za nahrávku, na níž údajně šňupe bílý prášek, se neprokázalo. Uvedl tak server Seznam Zprávy v minulém týdnu uvedl s odkazem vyjádření Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, podle kterého Forejt uvedl policistům nepravdivé údaje
Telefonické vydírání Forejta se neprokázalo. Podle operátora mu nikdo nevolal |
Policii podle serveru Forejt řekl, že mu loni 19. října někdo zavolal ze skrytého čísla a oznámil, že má kompromitující videozáznam.
Vyděrač pak údajně chtěl, aby se s ním Forejt sešel a přinesl čtvrt milionu korun za to, že video zničí. Podle vyšetřovatelů ale Forejtovi ve skutečnosti nikdo nevolal. Forejt tvrzení, že nemluvil pravdu, odmítl. Chce se kvůli tomu nyní poradit s právníkem a případně odvolat proti rozhodnutí o odložení případu.
