náhledy
Náměstí Republiky, 6. květen 1945, 9:00. Jeden z nejsilnějších momentů plzeňské historie. Deštivé ráno, kdy Plzeňané nadšeně vítali americké vojáky. Krátce poté se ozvala střelba a u zdi katedrály se strachy přikrčila čtrnáctiletá Hana Bürgerová, které omítka kostela padal na hlavu...
Autor: Patton Memorial Pilsen
ZŠ Chválenická 17, 1963. Karikatura “zlého” amerického vojáka z propagandistické komunistické knihy z roku 1953 se váže k demagogii, se kterou se za komunismu potkal každý plzeňský školák. Ani malá Alena Minaříková si nebyla vůbec jistá, kdo Plzeň osvobodil, jestli Američané, nebo Rusové a nebo dokonce Rusové v amerických uniformách...
Autor: Repro Petr Tolar z knihy K. Bartošek, K. Pichlík: Američané v západních Čechách v roce 1945
Náměstí republiky, 1. června 1953, 10:00. Komunistická měnová reforma ožebračila všechny obyvatele státu, ale v Plzni proti ní vypukly největší protesty, jejichž účastníci pak byli na dlouhá léta potrestáni. Na snímku je “srocení nepřátelských živlů”, což však byli především rozhořčení dělníci ze Škodovky. Mapa přináší podrobnou historickou studii Jakuba Šloufa násilného dění v ulicích.
Autor: foto Státní oblastí archiv v Plzni
Zimní stadion, Štefánikovo náměstí, 1951- 1952. Hokej i fotbal se v Plzni vždy hrál na vysoké úrovni. Jména hvězdné sestavy Spartaku Plzeň si leckteří fanoušci pamatují dodnes.
Autor: foto Státní oblastí archiv v Plzni
Borská věznice, 1949 – 1953. Do svého obrazu „Salome“ zašifroval někdejší vězeň a generál Wehrmachtu Rudolf Toussaint svůj osud. Přes dvacet let byl obraz umístěn v jedné z kanceláří vedení věznice, aniž o jeho autorství a významu kdokoliv něco tušil.
Autor: Matěj Stránský, Respekt
Ústřední hřbitov v Plzni, duben 1945. Po spojeneckých náletech měli plzeňští hrobníci bohužel až příliš mnoho práce. Jedním z nich byl dědeček paní Minaříkové. “Děda říkal, že tam byly hrozný hromady, že to nestíhali pohřbívat. Takže zaměstnanci dostávali akohol a bylo horko a bylo to něco hroznýho.”
Autor: kresba Julie Čermáková
Bedna. Sídlo NSDAP a Hitlerjugend, Husova 3, 24. července 1942. Krátce po nacistickém vraždění po atentátu na Heydricha, přišel na adresu plzeňských Hitlerjugend děkovný dopis z Afriky. Maršálovi Wehrmachtu Rommelovi v rozpálené Africe přišlo velmi vhod plzeňské pivo, které mu snaživí mladí nacisté zaslali.
Autor: kresba Markéta Josefína Šestáková
Kopeckého sady, 20. léta 20. století. Mapa přináší i příběhy ze života místních osobností. Plzeňský rodák Miroslav Horníček například vzpomínal na promenády, které utrpěl v dětství: “Býval jsem oblékán v námořnický obleček s dlouhými kalhotami a s čepicí zvýcí dýně...”
Autor: kresba Tereza Lukešová
Kalamita. Náměstí Republiky, 1838. V tomto roce došlo v Plzni k tzv. „pivní kalamitě”. Radnice ztratila s právovárečníky trpělivost a nechala vylít na náměstí 36 sudů moku, který se nedal pozřít. Z téhle obří ostudy se vzápětí zrodila myšlenka na stavbu měšťanského pivovaru, který Plzeň proslavil po celém světě.
Autor: kresba Tereza Lukešová
Ústřední hřbitov v Plzni, 15. únor 1989. Plzeňská StB špehovala pilota RAF Jana Seberu i po jeho smrti. Více jak čtyřicet let po válce tajně sledovala truchlící a pátrala mezi nimi po západních diplomatech... marně.
Autor: Archiv bezpečnostních složek
Závody Vladimíra Iljiče Lenina (dříve škodovy závody), 29. březen 1985. Podnikový právník Škodovky Zdeněk Bakule se rozhodl přeletět blízkou železnou oponu v horkovzdušném balónu, který si dva roky tajně stavěl doma v obýváku. Dokonce kvůli tomu vyboural příčku...
Autor: www.rozhlednahavran.cz
Plzeňský rozhlas, srpen 1968. Budova rozhlasu se stala v srpnu roku 1968 ústředním bodem setkávání Plzeňanů. Básník Josef Hrubý, který pro svou tehdejší iniciativu přišel o místo ředitele krajské knihovny vzpomíná, jak se tehdy cenzoři v rozhlase dušovali že už tu špinavou práci nikdy dělat nebudou. Realita pak ovšem byla zcela jiná...
Autor: Archiv města Plzně
Městské lázně byly postaveny v roce 1931.
Autor: Skryté město/ Plzeň 2015