Romská holčička, jejíž rodina údajně žije v romské osadě nedaleko dvouapůltisícového městečka Champlan, asi 20 kilometrů jižně od Paříže, zemřela prý 26. prosince na syndrom náhlého úmrtí kojenců. Starosta Christian Leclerc své rozhodnutí neposkytnout místo k jejímu pohřbu zdůvodnil tím, že na obecním hřbitově dochází volná místa, a přednostně ho tak získají lidé, kteří platí v místě daně.
ČTĚTE TAKÉ: |
Hrobové místo k pohřbení zesnulé Romky už nabídl starosta nedalekého města Wissous Richard Trinquier. Tamní hřbitov prý přijme tělo Romky stejně jako kohokoli jiného. „Každý má právo na slušný pohřeb,“ uvedl. Postup svého kolegy v úřadu označil za „nepochopitelný“ a „nehumánní“. Pohřeb by se měl nakonec konat toto pondělí, deset dní po dívčině smrti.
Tváři v tvář smrti
Kritiky se Leclerc dočkal také ze strany aktivistů bojujících za větší solidaritu s Romy. Chování hlavy Champlanu označili za případ „rasismu, xenofobie a stigmatizace“. „Tváří v tvář smrti bychom si měli být všichni rovni,“ uvedl k případu poslanec francouzského parlamentu za zelené François de Rugy.
Přítomnost Romů z východní Evropy, především z Rumunska a Bulharska, je ve Francii žhavým politickým tématem. Země prosazuje jeden z vůbec nejpřísnějších postupů proti romským imigrantům, včetně pravidelné likvidace jejich táborů a nucené deportace do zemí původu. Proti tomu však protestují ochránci lidských práv.
Většina z téměř 20 000 Romů žijících ve Francie bydlí v provizorních osadách na okrajích měst.
