"Domnívám se, že jedinou náležitou a důstojnou oslavou padesátého výročí smrti Alberta Camuse by bylo přemístění jeho ostatků do budovy Panthéonu," prohlásil minulý čtvrtek francouzský prezident Nicolas Sarkozy k veřejnosti, která si má dne 4. ledna příštího roku připomenout nenadálé úmrtí spisovatele a filozofa oceněného mnoha cenami za literaturu, včetně té Nobelovy. Proti přemístění ostatků se však okamžitě ohradil spisovatelův syn Jean Camus.

"Přemístění ostatků do národního muzea osobností by bylo proti

Panthéon Francouzský národní památník stojí v pařížské Latinské čtvrti, na vršku svaté Geneviévy. Původně opatství a kostel zasvěcený patronce města Paříže byl v období Velké francouzské revoluce přestavěn na velkolepou nekropoli osobností národa. Do budovy v průčelí s nápisem "Velkým mužům vděčná vlast" již byly umístěny například ostatky Jean-Jacquese Rousseaua, Voltaira, Victora Huga či Alexandra Dumase, ale také Pierra Curieho a Marie Curie-Sklodowské coby jediné ženy.

smyslu života mého otce," citoval deník Le Monde vyjádření třiapadesátiletého syna autora románů jako Cizinec či Mor, ale také filozoficky motivovaných esejů jako Mýtus o Sysifovi či Člověk revoltující. V posledním ze jmenovaných vyjádřil Camus zejména nutnost člověka bouřit se - neboť podle něj právě jen neustálou revoltou člověk stvrzuje své bytí. "Pan prezident chce jen přiživit svou slávu na věhlasném jménu," dodal prý podle zdrojů sobě blízkých Jean Camus.

Neholdoval slávě ani poctám
Rovněž třiapadesátiletá Catherine Camusová, která jde ve stopách svého otce a je rovněž spisovatelkou, sice připustila, že "panthéonizace" by byla ze strany státu hezkým gestem, ale vzápětí dodala, že je těžko celou věc soudit. "Otec byl svým způsobem klaustrofobní a nikdy neholdoval velké slávě ani státním poctám. Proto není lehké zaujmout správný postoj," vysvětlila novinářům. Albert Camus se netajil tím, že v roce 1957 převzal Nobelovu cenu z finančních důvodů a také proto, aby se mohl veřejně vyjádřit k útokům na Alžírsko, které bylo jeho rodnou zemí.

Nesouhlasně se k přemístění Camusových ostatků vyjádřil také spisovatelův někdejší přítel a zakladatel francouzského deníku Nouvel Observateur Jean Daniel. "Camuse bychom měli nechat odpočívat na hřbitově v Lourmarin. Je to místo, které jej fascinovalo, které měl rád, a které mu připomínalo Alžírsko," uvedl o městečku v jihofrancouzské Provence, kde Camus často pobýval. Olivier Todd, autor spisovatelova životopisu, dokonce prohlásil, že "přemísťováním ostatků by se Francie jen propůjčila ke zneuctění Camusovy památky".

Představitelé Elysejského paláce v posledních zprávách ujišťovali veřejnost, že "pokud si to rodina Alberta Camuse nebude přát, k žádnému přemísťování ostatků do Panthéonu nedojde". Sám prezident Nicolas Sarkozy se zavázal k osobnímu jednání se spisovatelovými pozůstalými. Naposledy byly do pařížské budovy Panthéonu v letech 1996 a 2002 slavnostně přemístěny ostatky spisovatelů Andrého Malrauxe a Alexandra Dumase na návrh bývalého prezidenta Jacquese Chiraca.