V následujících dnech se bude, tedy pokud jde o pohled na hodinky, o 60 minut dříve rozednívat a naopak o hodinu dříve stmívat.
S nápadem zavést letní čas přišel zřejmě jako první Američan Benjamin Franklin, který v roce 1784 poukázal na možnost ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla.
ČTĚTE TAKÉ: |
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v době první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat dvakrát ročně hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů.
Až do roku 1995 trval v České republice letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.
Letní čas dělá problémy
Letní čas nemá jen stoupence, ale i řadu odpůrců. Jejich nejčastějším argumentem je, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže.
Rakouští odborníci zjistili, že po této změně stoupne počet nehod i sebevražd. Čeští psychiatři ale tvrdí, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí. Přeladění vnitřních hodin trvá jen několik dní, uvádějí.
Nejznámějším českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, který koncem loňského léta zemřel. O zrušení letního času marně usiloval i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Energetikové dávají odpůrcům letního času za pravdu. Tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.
