LN: V loňském roce AfD „vyrostla“ díky uprchlické krizi. Co se mělo tehdy udělat jinak?
Především neměl být nikdy povolen zcela neregulovaný příliv běženců do země. Vždyť naše vláda svého času vpodstatě pozvala všechny běžence zcelého světa, aby přišli do Evropy aspeciálně do Německa. A kdo tehdejší situaci srovnává slétem nebo podzimem 1989, kdy prchaly stovky a tisíce východních Němců na Západ, je zcela mimo realitu. Obzvlášť mě zaráží u kancléřky, která sama pochází z Východu, že si tyto rozdíly neuvědomuje.
Triumf AfD. Od euroskeptiků k populistickým ‚ochráncům‘ Německa |
To, čeho jsme byli loni na podzim svědky, nebyla uprchlická, ale migrační krize. Vždyť je přece známo, že syrským válečným uprchlíkům v táborech v Turecku nebo Libanonu je bráněno v návratu domů, protože by Turci přišli o lukrativní platby od OSN aEU, které jsou vypláceny na hlavu. Víme také, že velká část lidí, kteří k nám přišli, nejsou uprchlíky utíkajícími před válkou nebo politickým pronásledováním, ale jsou to běženci, kteří cestují na azylovém tiketu za lepším životem.
LN: Na německé politické scéně ale panuje shoda, že ústavní právo na azyl nemá být omezeno.
Naším hlavním problémem je, že zákony řadí politicky pronásledované na stejnou úroveň s těmi, kdo požívají subsidiární ochrany. Proto jsme už roku 2013 požadovali přísné rozlišení mezi azylovými a migračními zákony. Německá úprava počítá s individuálním nárokem na azyl, který je navíc možné vymáhat soudně. To ale v praxi není dost dobře možné, protože žádný německý soud přece nemůže nikdy ověřit, jestli žadatel mluví pravdu. Jak doloží, že pochází ze země, kde panuje válka? Asi si dokážete představit, kolik za tím může být pravdy. A to vůbec nezmiňuji náklady na soudní a správní řízení. Ty ještě také nikdo nevyčíslil, ale určitě by to byly obrovské sumy, jež by leckomu otevřely oči.
LN: A co navrhujete? Představte si, že AfD by už byla ve vládě a musela to řešit.
Z krátkodobého hlediska není možné přijímat žádné další žádosti o azyl. Mimo Evropskou unii musejí být vybudovány záchytné tábory, které by byly spravovány OSN. Německo musí zrušit různé sociální dávky, které pochopitelně motivují lidi k tomu, aby chtěli přijít. Pak bychom přistoupili k vyhoštění lidí, kteří nemají nárok na azyl, což bude samo o sobě trvat ještě několik let a zřejmě to bude také vyžadovat nějakou finanční motivaci.
Tady by se mimochodem mohla konečně projevit Evropská unie jako celek, pokud by jednala se státy, odkud migranti přišli, o jejich návratu. Dosavadní dvoustranná jednání, která Německo vedlo, byla totiž k ničemu.
