Se svou slávy se ale Gagarin, jenž se narodil 9. března 1934, jen obtížně srovnával a zemřel v pouhých 34 letech při leteckém neštěstí.
V paměti Gagarin zůstává jako sympatický usměvavý chlapík, dokonalá reklama na sovětský systém, který tehdy v důležitém závodě o dobývání kosmu předběhl svého amerického konkurenta. I v napjaté atmosféře počátku 60. let minulého století se navíc z pilota sovětského letectva stala světová superstar, které se dostávalo nadšeného přivítaní ve všech zemích, kam Gagarin zavítal - lhostejno, na které straně železné opony to bylo. Sám kosmonaut přitom kolotoč slávy zrovna nemusel.
Poprvé za pilotní páky
Gagarin se narodil v rolnické rodině ve vsi Klušino, jež leží ve Smolenské oblasti na západě Ruska. Ze skromných vesnických poměrů se dostal díky technickému nadání - vyučil se slévačem a jako nejlepší student byl vybrán ke studiu na technické škole v povolžském Saratově. Tam se také mladý Jurij Gagarin v místním aeroklubu poprvé dostal za pilotní páky. Létání se věnoval i poté, co v roce 1955 nastoupil vojenskou službu, během které absolvoval Vojenské letecké učiliště v Orenburgu.
Portrét Jurije Gagarina
Uniformu už Gagarin do konce svého života nesvlékl, kariéru pilota zahájil u stíhačů na základně Luostari na severozápadě země. Koncem roku 1959 získal hodnost nadporučíka, ve stejné době přitom už v Sovětském svazu naplno běžel výběr kandidátů na kosmický let. Prvotními kritérii by věk mezi 25 a 30 roky, výška do 175 centimetrů, váha do 72 kilogramů a výborné zdraví. V první fázi bylo vybráno 3461 adeptů, z nichž se po prozkoumání zdravotnické dokumentace udělal užší výběr.
V březnu 1960 bylo nakonec vybráno 20 mladých pilotů, mezi nimiž nechyběl ani Gagarin, kteří se ve Středisku přípravy kosmonautů začali připravovat pro první pilotované lety do vesmíru. "Výcvik probíhal v absolutní tajnosti," napsal Gagarin ve své knize Cesta do vesmíru. Den začínal rozcvičkou pod širým nebem za jakéhokoli počasí pod přísnou kontrolou lékařů. Na konci výcviku se jako nejlepší ukázali být Jurij Gagarin a o rok a půl mladší German Titov.
První kosmonaut ale mohl být jen jeden - a volba nakonec padla na Gagarina. Po návratu na něj čekal bouřlivý kolotoč plný slávy, cest (první zahraniční vedla do Československa) a poct, mezi kterými nechyběl ani prestižní titul Hrdina Sovětského svazu. S tím vším se ale Jurij Gagarin vyrovnával jen s vypětím všech sil. "Daleko složitější pro něj bylo zůstat sebou samým, než zvládnout celý let," napsal syn někdejšího sovětského státníka a Gagarinúv přítel Sergej Chruščov.
Na fotkách to byl sice stále ten usměvavý Gagarin, v soukromí už to idyla nebyla. Manželství se zdravotnicí Valentinou, s níž měl dvě dcery, poznamenaly Gagarinovy zálety. První kosmonaut světa navíc údajně začal pít - "léčil" tak frustrace, například z toho, že se nemohl dočkat vytouženého druhého letu do kosmu. Pro sovětské vedení byl totiž příliš cenný, než aby riskovalo jeho život. Další ránu pro mladého letce také znamenala smrt tvůrce raketového programu Serhije Koroljova v lednu 1966.
Smrt Gagarina dostihla ve věku pouhých 34 let během cvičného letu, příčinu nehody ale dlouho obestíralo tajemství. Až 50 let po Gagarinově historickém letu do vesmíru odtajnili dobovou vyšetřovací zprávu. Podle ní zahynul v důsledku prudkého manévru letounu MiG-15, když se chtěl vyhnout srážce s balonovou sondou. Podle závěrů komise vedl manévr "k propadnutí letounu do vývrtky a pádu v podmínkách složité meteorologické situace". V letounu tehdy zemřel také instruktor Vladimir Serjogin.
