"Vyšetřování policejního násilí vypadalo běžně tak, že se snažili nic nevyšetřit," řekla serveru Lidovky.cz právní ředitelka Ligy Zuzana Candigliota. "Uvedené případy jsou naprosto zjevné, GIBS nedělala vůbec nic. Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva musí vyšetřovací orgán učinit pečlivé a rychlé kroky, aby se objasnilo, zda došlo k nějakému trestnému činu nebo ne," uvedla Candigliota.
Největším problémem podle Ligy pro lidská práva je, že inspekce odmítá sdělovat informace, co konkrétně vyšetřovala, a neobsahuje je ani její výroční zpráva. Liga podala na generální inspekci trestní oznámení. Vedení GIBS se podle mluvčí inspekce Radky Sandorové nechce k trestnímu oznámení nyní vyjadřovat.
Na ruku tlakům?
Jako základní problém ve fungování GIBS vidí Candigliota její personální obsazení. "Ředitel Ivan Bílek byl do GIBS nasazen po politické dohodě a rozhodně to není člověk na své místě, není to člověk s morální integritou. Vytvořil politickou policii a jde na ruku určitým tlakům, což je vidět například nad účelovým stíháním bývalého policejního prezidenta Lessyho. Je to skandální," míní právní ředitelka.
Palčivým problémem je podle Ligy lidských práv také to, že někteří státní zástupci postupy inspekce kryjí a výsledkem je porušování základních práv obětí trestných činů a neočištění policie od nebezpečných agresorů, což má být posláním této instituce.
Příklady pochybení GIBS podle Ligy pro lidská práva
Na začátku prázdnin v roce 2012 příznivci squattingu uspořádali vzpomínkovou a protestní akci v objektu bývalého squatu Milada, který stát po jeho vyklizení nechal zchátrat. Policie na to reagovala protiakcí se zapojením vrtulníku a nakonec vnikla do budovy. Přestože nikdo z účastníků akce nekladl odpor, policisté vytvořili „bicí uličku“ a každou vyváděnou osobu čekalo kopání a bití pěstmi a obušky. Několik lidí muselo být ošetřeno v nemocnici. Policisté pak rozdupali hudební aparaturu a gramofonové desky. Až v prosinci 2012 přišlo oznamovatelům vyrozumění od GIBSu, že provedeným šetřením nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující podezření z trestného činu, proto byl spis postoupen policii. Ta následně posoudila „stížnost“ jako „nedůvodnou“. ČTĚTE: Inspekce: Krvavý zákrok proti technařům z Holešovic byl v pořádku "U této věci je alarmující to, že GIBS předal stížnost k vyřízení orgánům policie. Takže policie vyšetřuje samu policii," doplňuje k případu Candigliota.
Mladá podnikatelka měla v únoru 2013 konflikt s personálem v restauraci, kde slavila narozeniny. Žena byla pod vlivem alkoholu a přivolaná hlídka policie ji odvezla na policejní služebnu. Podle tvrzení ženy se k ní policisté chovali od začátku hrubě a fyzicky ji napadali. Vzhledem k tomu, že je tmavší barvy pleti, nadávali jí, že je cikánka, černá svině, kurva apod. Policisté ji také vyzvali, „ať jim ukáže kozy“. Podle lékařské zprávy měla po propuštění podlitinu na rtu a hematomy po těle. Žena třetí den po incidentu sepsala trestní oznámení výslovně určené Generální inspekci bezpečnostních sborů, ale zaslala jej omylem odboru vnitřní kontroly ředitelství policie. Policejní orgán případ nepředal inspekci a sám jej prošetřil tak, že „zapomněl“ zajistit videonahrávky ze služebny, a po více než měsíci ženu stroze vyrozuměl, že její tvrzení se neprokázala a její „stížnost“ je tedy nedůvodná. Vzhledem k tomu, že žena žádnou stížnost nepodávala, ale podala trestní oznámení, které má prošetřit na policii nezávislý orgán, poslala obratem trestní oznámení přímo na Generální inspekci bezpečnostních sborů. "Z inspekce se jí nikdo ani po několika měsících neozval," popisuje Candigliota. "Tyto případy se často odkládají na základě důkazní nouze, ale GIBS nenavrhuje žádná opatření, aby tato důkazní nouze nebyla. Přitom to je také jejich úkol vytvářet takové postupy, aby vyšetřování nylo efektivní," míní právní ředitelka.
Přímo ukázkovým příkladem politické motivace práce GIBS je podle Ligy lidských práv známá účelově vyrobená kauza k odvolání policejního prezidenta Petra Lessyho. Nejprve si na něj vymysleli údajné spáchání nesmyslného trestného činu pomluvy, za který snad nikdy žádný policista stíhán nebyl, a s tím spojené zneužití pravomoci. Když soud tato obvinění shodil s tím, že k žádnému trestnému činu nedošlo, inspekce namísto vyvození odpovědnosti u těch, kdo toto obvinění zosnovali, začala v létě 2013 Lessyho vyšetřovat znovu. Tentokrát pro údajné zneužití nemocenských dávek. O rozuzlení Lessyho osudu ČTĚTE ZDE:
Za zmínku stojí podle Ligy lidských práv i případ 62 letého kameramana, kterému měl policista při natáčení demonstrace před Ministerstvem práce a sociálních věcí v roce 2013 dát bezdůvodně silně pěstí do žeber a způsobitmu tak mnohočetné zlomeniny. I přes závažnost újmy na zdraví příslušníci 11. oddělení GIBS Petr Frýba a Pavel Vaniš případ kameramana bez provedení vyšetřování svévolně posoudili jako „stížnost“ a postoupili jej orgánu vnitřní kontroly policie s tím, že nejde o trestný čin. Tento postup schválil státní zástupce Muravský. Přestože výše uvedené případy nasvědčují podezření ze špatného zacházení, které představujepovinnost státu provést účinné vyšetřování, byla porušena snad všechna kritéria účinného vyšetřování. |
