Impulzem k první knize malíře, sochaře a návrháře Hanse Ruediho Gigera (1940) s názvem Necronomicon byla prý noční můra. Po olejomalbách a perokresbách přechází na techniku airbrush (fixírka); jeho kresby a malby si pro svou tematiku vysloužily celosvětově přijímaný název „biomechanický surrealismus“. Právě sbírka Necronomicon uchvátila amerického režiséra Ridleyho Scotta, pro kterého Giger navrhl postavu Vetřelce. Ta mu v roce 1980 vynáší Cenu akademie za vizuální efekty.
Giger dnes žije v Curychu. Stále maluje, tvoří plastiky, točí filmy a píše scénáře, navrhuje šperky, ilustruje. Otevřel několik tzv. Giger barů, kam navrhl design veškerého interiéru. V polovině 90. let koupil středověký hrad ve švýcarském Gruyere, kde později otevřel vlastní muzeum. Rozsáhlá výstava jeho díla Mimo dobro proběhla také před třemi lety v pražském Národním technickém muzeu.
Hamburger za čtyři hodiny Jednodiskové DVD H. R. Giger Revealed v neobvyklém, designově luxusním digipacku zaujme (pochopitelně kromě zpracování, kde se ovšem vysoká úroveň předpokládá i jaksi „nabízí“) především svým rozsahem. Gros materiálu tvoří dvě hodiny záběrů z výtvarníkova soukromí a velké množství příspěvků z jeho blízkého okolí. V kulisách jeho zahrady a ateliéru probíhají dialogy a úvahy o snech, o smrti, o jeho práci... ale také o tom, jak si „ohříval hamburger v troubě a nechal ho tam čtyři hodiny“.
Další velkou částí je dokument z Gigerova muzea a Gigerova baru, který přibližuje virtuálním návštěvníkům jeho tvorbu v praxi. Svými komentáři přispívají jednak nejrůznější odborníci (astrolog v další velké části Zodiac, psychiatr, kurátor výstavy), ale také známé osobnosti – zpěvačka Debbie Harryová či herec Lance Hendriksen. Navzdory dlouhé stopáži je celý hlavní dokument zajímavý a dokáže snadno udržet pozornost. Zapomenout v troubě jídlo pak je to nejmenší. Procházka s Gigerem Prostřední část, digitálně zpracované a rozpohybované koláže obrazů ze všech období Gigerovy tvorby, je příjemnou (a zejména díky doprovodné, lehce psychedelické hudbě) i poměrně poutavou „mezihrou“. Bonusovou část tvoří šestice krátkých filmů různých autorů, ze kterých svou atmosférou vyčnívá kraťas Jo Schuttwolfa Walking With Giger z roku 2000.
Dokonalý obraz by měl být na každém digitálním formátu samozřejmostí, nastavení umožňuje i perfektní prostorový zvuk – po technické stránce není DVD co vyčíst. Obsahová část potěší zejména Gigerovy fanoušky a náročnější znalce (či „znalce“) umělecké scény. Bohužel tvůrci nebrali ohledy na obecné publikum (např. ty, kdo sice viděli film Vetřelec, ale jinak o Gigerovi nic nevědí) a to se v množství materiálů nedokáže zorientovat tak snadno. Pro cílovou skupinu vznikl ovšem po všech stránkách vynikající, téměř učebnicově kvalitní a hodnotný dokument.
HODNOCENÍ LN
*****
H. R. Giger Revealed
Deep Side Production 2007
***
Styl H. R. Gigera
Umělec vychází z vlivů existencialismu, surrealismu a postkatastrofické skepse, kterou přinesly obě světové války. Typickými znaky jeho technokultury je brutalita, násilí, chaos, zoufalství, perverze a také temná erotika. Do obrazů nasazuje torza či části lidských těl, zejména žen, které spojuje s chladnými fantaskními stroji. Takový hybrid, mutant, jakýsi mechanický organismus, je nazýván „biomechanoid“. Autor klade velký důraz na jejich anatomickou a mechanickou funkčnost a dojem „vůle k pohybu“.
