Gorbačov zároveň vyjádřil údiv nad některými reakcemi v Česku a v Polsku nad rozhodnutím prezidenta Baracka Obamy, že USA v dohledné době nevybudují ani radar, ani nerozmístí protiraketové střely.
"Podivný dojem budí prvotní reakce některých politiků a komentátorů v Polsku a v Česku. Zdá se, že jim velice vyhovuje destruktivní role ve všem, co se týká vztahů jiných zemí s Ruskem, a vůbec cokoli 'negativního'. Stranou jde byť jen minimální realismus a ostražitost, a tím spíše mínění většiny vlastního obyvatelstva, které radar a rakety odmítalo," napsal Gorbačov.
Exprezident odmítl kritiku, že Obama ustoupil tlaku Ruska a div nenechal na holičkách spojence z NATO. "Za tímto argumentem nestojí nic kromě stereotypu: Rusko je 'zlé' a vždy a ve všem nemá pravdu," míní Gorbačov.
"My jsme si to mysleli první"
Zároveň připomněl, že americké vedení nakonec dospělo ke stejnému závěru jako vedení ruské, tedy že hrozba íránských raket dalekého doletu je nyní jen domnělá.
"Pokud za rozhodnutím prezidenta USA budou následovat další vážné kroky, bude to příležitost pro posílení i globální bezpečnosti, zlepšení součinnosti na nové úrovni a zbavení světa jaderné hrozby," usoudil bývalý prezident a vybídl Moskvu a Washington k pokroku na cestě k nové dohodě o omezení jaderných zbraní.
Za nezbytný však Gorbačov považuje neustálý osobní dohled prezidentů obou zemí nad průběhem rozhovorů. Jen tak se předejde neporozuměním oslabujícím důvěru.
Kupříkladu by bylo prý dobré, co nejdříve vysvětlit slova amerického ministra obrany Roberta Gatese o zdokonalení antiraket SM-3, aby dokázaly sestřelovat i mezikontinentální střely. Věta zazněla současně s Gatesovou nabídkou možné spolupráce s Ruskem v protiraketové obraně. "Jedno s druhým nejde podle mne skloubit," poznamenal někdejší sovětský vůdce.
Za jedinou schůdnou cestu považuje Gorbačov společné vyhodnocování raketových hrozeb. Předešlo by se sporným projektům typu protiraketového štítu ve střední Evropě, posílila by se důvěra a ustoupilo by se od vzájemného odstrašování. Tato agenda by se prý dala zvládnout během "dvou tří let intenzivní práce".
