Borčašvili se podle Štětiny obává opětovného uvěznění a také toho, že by i třetí žádost byla zamítnuta. "Borčašvili se bojí, že i jeho další důkazy (v čečenském odboji) budou považovány za nerelevantní, a já nemám sílu ho přesvědčit," přiznává Štětina.
Opětovné požádání o azyl přitom gruzínskému občanovi doporučily jak ministerstvo vnitra, tak česká pobočka organizace Amnesty International na úterním jednání senátní komise pro podporu demokracie, stejně jako řada jejích členů.
"Kdyby byla garance, že (Borčašvili) nepůjde znova do vězení, kde strávil jeden rok, tak by to pravděpodobně udělal se vší otevřeností, kterou v sobě má," řekl Štětina, který se souhlasem komise pošle ministru vnitra Martinu Pecinovi žádost Borčašviliho o prodloužení pobytového víza do projednání jeho odvolání proti neudělení azylu u Krajského soudu v Brně.
Borčašvili prý azyl vůbec nechtěl
Poskytnout garanci odmítl ředitel odboru azylové a migrační politiky Tomáš Haišman. "Nebudeme rukojmí jednoho člověka, nebudeme tady garantovat někomu něco, co ostatním negarantujeme," prohlásil. Borčašvili podle něj nebyl ve vězení, ale v zařízení pro zajištění cizinců v Poštorné. Byl zadržen při pokusu o nelegální překročení česko-rakouské hranice, původně azyl v Česku totiž nechtěl. Do ČR přiletěl na pas svého bratra, s jeho identitou po zadržení o azyl žádal, svůj příběh pak měnil, podotkl Haišman. Podle něj je pravděpodobné, že by Borčašvili znovu skončil v Poštorné pro maření výkonu rozhodnutí o vyhoštění, záležet ale bude na posouzení případu policií.
Podle Štětiny je pochopitelné, že se Borčašvili vydával za někoho jiného.
Byl podle senátora spolupracovníkem čečenské separatistické vlády prezidenta Aslana Maschadova, který byl zabit v březnu 2005 při přestřelce s ruskými jednotkami. V případě vyhoštění prý Borčašvilimu hrozí vážné nebezpečí od ruských či čečenských úřadů či tajných služeb.
