„Je to historický rozsudek. Důležitý pro ženy a pro všechny oběti,“ řekla nositelka Nobelovy ceny za mír Rigoberta Menchúová, která se soudu účastnila. Odsouzen byl velitel Francisco Reyes ke 120 letům vězení a voják Heriberto Valdez ke 240 letům vězení. Oba za držení patnácti žen v sexuálním otroctví, Reyes též za vraždy tří žen a Valdez navíc za „zmizení“ sedmi mužů.
  |
Násilí se dělo na vojenské základně Sepur Zarco na východě země. Stejnojmennou vesnici v roce 1982 napadly vládní jednotky, které zabily či odvekly pryč mayské vůdce. Ti požadovali zpět svou půdu a podle vlády byli na straně levicové guerilly.
Čínský režim couvá. Propustil vězněné bojovnice za práva žen |
Guatamalou zmítala občanská válka od začátku šedesátých let do roku 1996 a vyžádala si na 150 tisíc obětí, převážně z řad mayských indiánů. Období vojenských vlád, které měly na svědomí větší část násilí, skončilo v roce 1985.
Soud si vyslechl svědectví, podle nichž vojenští důstojníci nutili ženy, jimž odvlekli či zabili muže, k sexuálním stykům, znásilňovali je, zneužívali a nutili je vařit a uklízet pro vojáky. Některé z obětí byly takto využívány až šest let, dokud nebyla vojenská základna v roce 1988 zavřena.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |
