Hatmatilka nevadí, ale vulgární politik jako by ukazoval holou řiť, míní jazykovědec

Lidovky.cz: Překvapila vás žádost poslance Daniela Korteho (TOP 09) o posouzení jazykového projevu ministra financí Andreje Babiše (ANO)?
Posudek jsem napsal po čtvrté urgenci pana Korteho v mém sekretariátu. Pokud byl pan poslanec tak hloupý, aby o tohle žádal, tak mi nezbývalo nic jiného než mu vyhovět. My jsme státem placená instituce, takže jsme napsali posudek. Že neprospěl jemu, je vedlejší.

Lidovky.cz: Ve sněmovně se diskutovalo i o tom, jestli by bylo v případně nutnosti potřeba překládat i nářečí. Jak je to například u poslanců v sousedním Bavorsku, které je odlišným dialektem vyhlášené?
Předpokládám, že alespoň ve Spolkovém sněmu se snaží všichni mluvit spisovnou němčinou, takzvanou "Hochdeutsch". Jak se mluví v bavorském zemském parlamentu, netuším, ale předpokládal bych, že se tam také budou snažit mluvit spisovnou němčinou. Tohle je obecně takové napětí mezi tím, co je potřeba regulovat nějakými nařízeními a co zdravý lidský rozum a slušné vychování zvládnou i bez těch nařízení.  

Lidovky.cz: Zmínky ze sněmovny o případném požadavku na překládání českého nářečí tedy neberete vážně?
Rozhodně si nemyslím, že by se nářečí mělo překládat. Pokud by měl někdo opravdu silné nářečí, měl by se snažit přiblížit hovorové češtině, aby mu lidé rozuměli. Ale vydávat na to zákony? Jak by se to dělalo? To do toho zákona budeme psát slova, která se smějí používat a která ne? Druhá věc je, jaké by byly sankce, kdyby jej někdo porušil. To je nesmysl. Jazyk je nástroj komunikace. Pokud si lidé rozumějí, komunikace zřejmě funguje. Pokud někdo nebude chtít rozumět, tak rozumět nebude, i když dotyčný bude mluvit spisovně česky.

Lidovky.cz: Je tedy přípustné mluvit ve sněmovně nářečím?
Každý člověk má vlastní takzvaný idiolekt a žádní dva Češi nemluví úplně stejně. Je potřeba si uvědomit, že vlivem sociálního prostředí má každý jinou slovní zásobu, používá rozdílnou dikci a tak dále. Když někdo mluví nedbale, dává o sobě nějaké vysvědčení. Jinak budeme vnímat, pokud někdo přijede z Valašska a bude mluvit místním nářečím, a něco jiného bude, když vystoupí někdo z Prahy a promluví jako pražský Pepík. Řečí se člověk zasazuje do nějakého kontextu a dává o sobě nějaký obrázek.

Lidovky.cz: Pokud byste měl zhodnotit projevy českých politiků na oficiální půdě, kdo by u vás získal jedničku?
Když jsem rozmýšlel, jak se vyjádřím k žádosti pana poslance Korteho, zastavil jsem se také u toho, kterému poslanci bychom mohli dát vysvědčení, a napadlo mne jen jediné jméno - David Rath. Mluvil vždy formálně bezchybnou spisovnou češtinou. Dobře to ilustruje, že ve sněmovně by nemělo jít o to, kdo jak dobře umí spisovně, ale o obsah řeči.

Odborný posudek Ústavu pro jazyk český AV ČR ve věci jazyka, jejž užívá...

Lidovky.cz: Čeho by se politici v projevech měli vyvarovat?
Musím říci, že mi velmi vadí vulgarity. Vše se dá říci i bez těchto slov a připadá mi, že jejich použitím devalvují politici nejen sebe, ale i sněmovnu, a dávají špatný příklad. Sněmovna by měla být brána jako místo, které reprezentuje občany na nejvyšší úrovni. Když někdo tato slova začne používat na půdě Poslanecké sněmovny při oficiálním projevu, tak tento člověk by měl jednoznačně odejít. Člověk, jehož morální standard je tak nízký, aby vulgarity na tomto místě používal, by neměl být poslancem.

Lidovky.cz: Jste ochotný omluvit u politiků menší prohřešky proti spisovné češtině?
Čeština ve své normativní podobě je vlastně první cizí jazyk, co se učíme ve škole. Doma tak nikdo nemluví. Mateřská řeč v úzkém slova smyslu, co jme se naučili od rodičů, není spisovná čeština. To by musela být nějaká velmi zvláštní výjimka, aby to tak bylo. Příliš mě netrápí, když někdo nemluví bezchybně spisovně. Mluvit vulgárně je, jako by nějaký poslanec vystoupil, měl díru na pozadí a koukala mu z ní holá řiť.