Dnes snad už nikdo ani neuvěří, že součástí české politiky byl i veskrze slušný, čestný a laskavý člověk. Bože, jak vybrat jedinou vzpomínku na Václava Havla?! Čím delší doba od jeho odchodu, tím častěji na něj myslím a víc a víc chybí.
Vybavuji si, jak k nám jednou šel na večeři a venku byla zima a plískanice. Z výtahu vystoupil pan prezident a nesl si kostkované bačkory. Rozesmála jsem se, protože tenhle typ jsem naposledy viděla snad ve filmu. Pan prezident znejistěl a tichounce řekl: „Snad vám nebude vadit, že se přezuji, nanesl bych vám dovnitř bláto a mně bude teplo a ještě příjemněji.“
Tak jako většinou na něj čekal vývar, guláš a štrúdl. Guláš mu u nás moc chutnal. Naposledy jsem ho pro něj chystala 5. prosince 2011. Nepřišel, zavolal z Hrádečku, že se bohužel necítí dobře a musí se omluvit. Poprosil, zda mu můžu guláš poslat po Dáše. Už jsem se nemohla zeptat, zda mu chutnal stejně jako vždycky.
