Havel bojuje za krajinu: Lidé se vzepřou, až se jich ničení osobně dotkne

S nápravou nejen českého veřejného prostoru mají v polovině října pomoci desítky architektů, urbanistů, filozofů či ekologů, kteří se sjedou do Prahy na konferenci Forum 2000.

"Lidé brání krajinu většinou až ve chvíli, kdy se jich její případná devastace začne osobně dotýkat," říká v exkluzivním rozhovoru pro LN zakladatel Fora 2000 a exprezident Václav Havel.

LN Česko bude hostit debatu o úrovni veřejného prostoru. Jak obstojí naše krajina v porovnání se světem?
Určitě je možné, byť s výhradami, řadit naši krajinu k nejpříjemnějším.

Co je Forum 2000 * Myšlenka na uspořádání pravidelné konference, v rámci níž významní hosté přibližují výzvy, kterým lidstvo čelí, vznikla už v roce 1997. * Iniciátory byli tehdejší prezident Česka Václav Havel, japonský filantrop Yohei Sasakawa a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel. * Témata konference sahají od mezináboženského dialogu až k lidským právům či národní bezpečnosti. * Letošní ročník se uskuteční v Praze ve dnech 10. až 12. října a jeho motto je "Svět, ve kterém chceme žít".

LN Kdo je zodpovědný za její současnou podobu?
My všichni a každý zvlášť. Vyrůstáme a žijeme v prostředí, které nás ovlivňuje. A pakliže stav krajiny není vnímán jako hodnota, o kterou je třeba pečovat, schválíme, postavíme a zvykneme si téměř na cokoli. Konkrétní zodpovědnost nese majitel nebo ten, kdo je pod stavbou podepsán. Přijede-li ale turista do Česka, nezajímá ho, kdo co schválil. Je to vizitka nás všech.

LN Jak se tedy má rozhodovat o formování veřejného prostoru? Veřejně, či skrze odborníky?
Právo rozhodovat bychom měli mít všichni. Experti by měli vypracovat stanoviska a doporučit řešení. Své by měla říct i místní zastupitelstva, případně občané. To oni budou v prostředí žít a mít stavbu na očích. Proto by spoluúčast, spolupráce, individuální názory a zájmy měly nahradit převládající lhostejnost.

LN Mají mít občané právo rozhodovat, jak bude vypadat jejich bezprostřední okolí? Nebo je vše součástí většího celku a je třeba, aby jednotlivé lokality souzněly?
Platí obojí, proto je to tak ošidné. Nadřadit jedno a ostatní pominout nelze. Stav krajiny, měst a továren není pouze lokální záležitostí. Lokální, regionální a státní zájmy musí být citlivě vybalancovány. Nelze zničit části města či krajiny jen proto, abychom jimi lehce projeli do klidného prostředí svých chalup.

LN Nedávná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ukazují, že malé obce často nedokážou naplnit požadavky na územní plány. Jak to změnit a obcím pomoci?
Někde pro takové rozhodování skutečně nemusí být podmínky. Vtom případě by měli občané spolupracovat s odborníky, získat od nich varianty návrhů a z nich si vybrat.

LN Umí lidé uvažovat o společenských zájmech, nebo myslí většinou jen na sebe?
Historie to dokazuje. Byla období, ve kterých nepřevládaly individuální zájmy. My naopak žijeme v době, která zdůrazňuje a podporuje individualitu a nadřazuje zájmy osobní nad zájmy sociálního celku. Veřejná témata jako starost o krajinu a kvalitu prostředí zůstávají na okraji pozornosti.

LN Takže chcete říci, že žijeme v podstatě jen sami pro sebe?
Pracovat pro svoji generaci je přirozené. Je ovšem dobré, když je to konfrontováno s horizontem věčnosti. Jsme společnost víceméně ateistická, věčnost zaměňujeme s představou utilitární budoucnosti. To souvisí s tématem lidské odpovědnosti.

LN Dá se náš přístup zvrátit?
Zeptáte-li se rodičů, co dělají pro děti, vyjmenují, jak se o ně starají. Patrně nikdo neřekne, že pro ně zachovává či přetváří krajinu, kterou zdědil po předcích. Nepociťujeme ji jako zvláštní hodnotu. Možná i proto, že naše země je krásná a bohatá, máme dojem, že to je samozřejmé. Lidé ji začnou bránit až ve chvíli, když se jich případná devastace osobně dotkne.

ANKETA LN Představuje pro vás česká krajina a veřejný prostor "Svět, v němž chcete žít"? Bořek Šípek, architekt Ano, Česko je totiž krásná země. Zejména, co se krajiny týče. V oblasti veřejného prostoru a architektury už je to horší. Chybí mi hlavně trochu více moderní pojetí života. David Černý, výtvarník Jsem městská kreatura, vnímám to z pohledu Prahy. Tam mě rozčiluje totální nekoncepčnost a neřízení rozvoje města. Problém je i v krajině. U nás se totiž neurbanizuje, ale automobilizuje. Zdeněk Lukeš, historik architektury Jsem tady šťastný. Máme krásnou krajinu, nádherné památky. Když to srovnám s jinými zeměmi, tak bych neměnil. Neznamená to ale, že jsem se vším spokojen. Adam Gebrian, architekt Ne. Svět, ve kterém chci žít je založen na férových mezilidských vztazích, důvěře, solidaritě, otevřenosti, toleranci a nesobeckosti. Ty se přirozeně promítají do fyzické podoby veřejného prostoru, který je odrazem těchto charakteristik. Česko takovou zemí momentálně není.