Boere se narodil v Německu německému otci a nizozemské matce. Vyrostl v Nizozemsku. K jednotkám SS se přihlásil dobrovolně v roce 1940 jako osmnáctiletý. O čtyři roky později se zúčastnil akce s krycím názvem Silbertanne (Stříbrná jedle), jejímž cílem bylo rozprášit nizozemský odboj. Při čistce nacisté zabili nejméně 54 Nizozemců. Sám Boere se později přiznal, že zastřelil tři muže.
Zvláštní soud v Amsterodamu Boereho odsoudil už před 60 lety v nepřítomnosti k trestu smrti. Později to změnil na doživotní vězení. Boere se za mříže ale nikdy nedostal. Žil totiž tehdy v Německu a tamní justice ho odmítla vydat s odůvodněním, že Německo své občany do zahraničí nevydává. Nakonec jeho případ v 80. letech zastavila. Činy byly prý spáchány jako součást právně přípustných odvetných opatření na okupovaných územích. Boere, který žil v rodném Eschweileru u Cách a pracoval jako horník, navíc prý jen plnil rozkaz.
Cášský soud však před dvěma roky rozhodl, že si Boere trest od nizozemského soudu může odpykat v Německu. Odvolací instance tento verdikt zvrátila.
Loni v dubnu případ ale opět otevřelo státní zastupitelství v německém Dortmundu. Vedle důkazů od nizozemských vyšetřovatelů mají žalobci i Boereho doznání pro nizozemský tisk. V roce 2006 totiž události z roku 1944 podrobně popsal deníku Algemeen Dagblad.
Boereho právníci se snažili procesu zabránit. Tvrdili, že jejich klient trpí vážnou srdeční chorobou. Odvolací soud i německý ústavní soud požadavek zamítly. Rozsudek v Cáchách by měl padnout 18. prosince.
