Jádrem sporu je místo, kde leží trosky Báburovy mešity, kterou radikální hinduisté srovnali se zemí v roce 1992. Vypukly kvůli tomu tehdy nepokoje, které si vyžádaly 2000 mrtvých. Hinduisté chtějí, aby na sporném místě byl vybudován chrám na počest jejich boha Rámy, jenž se tam údajně narodil.
Chrám tam navíc podle nich už před islámským svatostánkem stál. Muslimové naopak usilují o opětovné vybudování mešity. Podle právníka jedné ze stran sporu Rávího Šankara Prasáda by z rozhodnutí soudu v Iláhábádu měla třetinu pozemků o celkové velikosti asi 26 hektarů dostat muslimská komunita a po třetině by si měly rozdělit dvě na sobě nezávislé hinduistické organizace.
Soud také údajně posvětil výstavbu hinduistického chrámu, protože archeologické nálezy potvrdily, že už tam stál před mešitou. I tak ale zástupce hinduistů zdůvodnil odvolání k nejvyššímu soudu takto: "Sto procent půdy patří hinduistům, tak proč ji dělit?" Muslimští zástupci oznámili, že jsou zklamaní částečně.
Tříčlenný soudní senát zároveň dal třem zmíněným stranám tři měsíce na to, aby se domluvily na přerozdělení sporné půdy podle svých potřeb.
Indické úřady v očekávání rozsudku zmobilizovaly v zemi na 200.000 vojáků a policistů, aby v citlivých oblastech předešli případnému nábožensky motivovanému násilí. Den předtím policie preventivně zatkla kolem 10.000 lidí, kteří podle ní představují bezpečnostní rizik.
