Věděla o něm pákistánská vláda, či nevěděla? Tato otázka se vznáší ve vzduchu již měsíc, tedy od chvíle, kdy byl nejhledanější terorista světa nalezen (a zlikvidován) v pákistánském Abbottábádu. Nyní spatřují světlo světa kdysi tajné diplomatické depeše, které ukazují, jak dlouho – a marně – se Američané snažili pákistánskou stranu přimět k pomoci s pátráním po Usámovi bin Ládinovi.
Dokumenty zveřejnil americký nevládní Národní bezpečnostní archiv, který existuje při Univerzitě George Washingtona. Týkají se doby mezi dvěma velkými teroristickými útoky, které jsou bin Ládinovi připisovány – atentátu na americké ambasády v Africe ze srpna 1998 a útoky na New York a Washington z 11. září 2001.
"Dva týdny po návštěvě premiéra Naváze Šarífa ve Washingtonu a po debatách s řadou pákistánských partnerů jsme nabyli dojmu, že pákistánská vláda není odhodlaná být nějak zvlášť nápomocna v otázce teroristy Usámy bin Ládina," praví se například ve zprávě z prosince 1998, zaslané z amerického velvyslanectví v Islámábádu na ministerstvo zahraničí ve Washingtonu. A postoj pákistánské strany je hned vzápětí shrnut do věty: "Všichni zaujali postoj, že otázka bin Ládina je problémem, který Spojené státy mají s Talibanem, a nikoliv s Pákistánem."
Pro zvětšení klikněte na obrázek
Islámábád byl přitom nejbližším spojencem tehdy vládnoucího (a dnes opět zase vlivného) afghánského hnutí Taliban, které ostatně mělo na pákistánských náboženských školách i své kořeny. Američané se o bin Ládinovi snažili jednat i přímo s fundamentalisty, respektive s jejich představitelem Sjedurem Rahmánem Hakkáním, který působil jako jejich "chargé d’affaires" právě v Pákistánu.
Taliban a jeho sliby
Schůzce konané koncem května 1999 byl přítomen i jeden z představitelů pákistánského ministerstva zahraničí. Hakkání prý "velmi bedlivě naslouchal" a slíbil, že americké připomínky předá vůdci Talibanu mullovi Umarovi. "Prohlásil, že Taliban dal už v minulosti Spojeným státům najevo, že bin Ládinovi nebude umožněno provádět nepřátelské činy proti komukoliv včetně USA," cituje depeše slova talibanského zástupce. Ten také prohlašoval, že není známo, kde přesně Usáma pobývá, nicméně že mu odebrali komunikační zařízení, což prý šéfa Al Kajdy "hodně naštvalo".
ČTĚTE TAKÉ: |
Následně o bin Ládinovi mluví jako o "bombě", tedy v této souvislosti jako o velkém problému: "Pokud ho Taliban vyhostí, tak jeho přívrženci povstanou proti Talibanu," praví se dále ve zprávě o schůzce, konané v době, kdy vedení Al Kajdy finišovalo s plány na 11. září. V odtajněných zprávách se také zmiňuje, že Usáma a další předáci teroristické sítě u Talibanu skutečně neměli tak širokou podporu – nicméně stál za nimi jeho vůdce mulla Umar.
V podobném duchu se nesou i další materiály. Pákistánští představitelé se brání, že "berou otázku bin Ládina velmi vážně", a zároveň dodávají, že jsou "zcela vytíženi" jinými tématy – například latentním sporem s Indií ohledně Kašmíru. A Američané si naopak stále dokola stěžují na nedostatek pomoci.
A v již zmiňované depeši z prosince 1998 je citován i článek z pákistánského listu The News, jehož autorka Násim Zihráová je prý blízká pákistánskému ministerstvu zahraničí a tajné službě ISI, "která má v článku evidentně prsty". Novinářka píše, že pákistánská vláda chce udržovat dobré vtahy se "všemi typy muslimských států a islámských hnutí" a naopak "nechce mít nic do činění s křížovou výpravou Washingtonu proti Usámovi".
