1. června 2011 19:01 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Historie honu na Usámu:
objevily se nové spisy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Usáma bin Ládin. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Usáma bin Ládin. | foto: ČTK/AP
WASHINGTON/PRAHA Bereme to vážně, ale není to náš problém. Zhruba takto pákistánská vláda koncem 90. let reagovala na americké naléhání, aby pomohla vystrnadit šéfa Al Kajdy ze sousedního Afghánistánu.

Věděla o něm pákistánská vláda, či nevěděla? Tato otázka se vznáší ve vzduchu již měsíc, tedy od chvíle, kdy byl nejhledanější terorista světa nalezen (a zlikvidován) v pákistánském Abbottábádu. Nyní spatřují světlo světa kdysi tajné diplomatické depeše, které ukazují, jak dlouho – a marně – se Američané snažili pákistánskou stranu přimět k pomoci s pátráním po Usámovi bin Ládinovi.

Dokumenty zveřejnil americký nevládní Národní bezpečnostní archiv, který existuje při Univerzitě George Washingtona. Týkají se doby mezi dvěma velkými teroristickými útoky, které jsou bin Ládinovi připisovány – atentátu na americké ambasády v Africe ze srpna 1998 a útoky na New York a Washington z 11. září 2001.

"Dva týdny po návštěvě premiéra Naváze Šarífa ve Washingtonu a po debatách s řadou pákistánských partnerů jsme nabyli dojmu, že pákistánská vláda není odhodlaná být nějak zvlášť nápomocna v otázce teroristy Usámy bin Ládina," praví se například ve zprávě z prosince 1998, zaslané z amerického velvyslanectví v Islámábádu na ministerstvo zahraničí ve Washingtonu. A postoj pákistánské strany je hned vzápětí shrnut do věty: "Všichni zaujali postoj, že otázka bin Ládina je problémem, který Spojené státy mají s Talibanem, a nikoliv s Pákistánem."

Pro zvětšení klikněte na obrázekOdtajněné depeše amerických diplomatů z let 1998 až 2000 ukazují, že USA se už před útoky z 11. září pokoušely přimět pákistánskou vládu k pomoci s Usámou bin Ládinem.

Islámábád byl přitom nejbližším spojencem tehdy vládnoucího (a dnes opět zase vlivného) afghánského hnutí Taliban, které ostatně mělo na pákistánských náboženských školách i své kořeny. Američané se o bin Ládinovi snažili jednat i přímo s fundamentalisty, respektive s jejich představitelem Sjedurem Rahmánem Hakkáním, který působil jako jejich "chargé d’affaires" právě v Pákistánu.

Taliban a jeho sliby
Schůzce konané koncem května 1999 byl přítomen i jeden z představitelů pákistánského ministerstva zahraničí. Hakkání prý "velmi bedlivě naslouchal" a slíbil, že americké připomínky předá vůdci Talibanu mullovi Umarovi. "Prohlásil, že Taliban dal už v minulosti Spojeným státům najevo, že bin Ládinovi nebude umožněno provádět nepřátelské činy proti komukoliv včetně USA," cituje depeše slova talibanského zástupce. Ten také prohlašoval, že není známo, kde přesně Usáma pobývá, nicméně že mu odebrali komunikační zařízení, což prý šéfa Al Kajdy "hodně naštvalo".

ČTĚTE TAKÉ:


Následně o bin Ládinovi mluví jako o "bombě", tedy v této souvislosti jako o velkém problému: "Pokud ho Taliban vyhostí, tak jeho přívrženci povstanou proti Talibanu," praví se dále ve zprávě o schůzce, konané v době, kdy vedení Al Kajdy finišovalo s plány na 11. září.  V odtajněných zprávách se také zmiňuje, že Usáma a další předáci teroristické sítě u Talibanu skutečně neměli tak širokou podporu – nicméně stál za nimi jeho vůdce mulla Umar.

V podobném duchu se nesou i další materiály. Pákistánští představitelé se brání, že "berou otázku bin Ládina velmi vážně", a zároveň dodávají, že jsou "zcela vytíženi" jinými tématy – například latentním sporem s Indií ohledně Kašmíru. A Američané si naopak stále dokola stěžují na nedostatek pomoci.

A v již zmiňované depeši z prosince 1998 je citován i článek z pákistánského listu The News, jehož autorka Násim Zihráová je prý blízká pákistánskému ministerstvu zahraničí a tajné službě ISI, "která má v článku evidentně prsty". Novinářka píše, že pákistánská vláda chce udržovat dobré vtahy se "všemi typy muslimských států a islámských hnutí" a naopak "nechce mít nic do činění s křížovou výpravou Washingtonu proti Usámovi".

  • 1Diskuse
Petr Pešek

Autor

Petr Pešekpetr.pesek@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz