„Hitler přišel v 8:30 úplně zdrcený. Doprovázelo ho jen pár armádních velitelů. Himmler nabádal Hitlera, aby opustil Berlín,“ stojí v dokumentech, který teprve nyní odtajnil britský Národní archiv.
„Náhle začal pronášet jeden ze svých charakteristických proslovů:'Všichni mi lhali, všichni mě podváděli. Nikdo mi neříkal pravdu. Ozbrojené síly mi lhaly a nyní mě SS nechaly ve štychu. Německý lid nebojoval hrdinsky. Zaslouží si, aby zaniknul. Nejsem to já, kdo prohrál válku, ale německý lid,“ citovala britská média z Liddellových deníků.
Krátce poté se Hitler zcela zhroutil. Podle zprávy „zfialověl, jeho stále se chvějící levá ruka zůstala klidná a levou nohu nemohl pořádně položit na zem“. Záchvat trval celou noc. V následujících dnech se prý smířil s myšlenkou vlastní smrti.
Guy Liddell byl ve 40. a 50. letech minulého století šéfem oddělení kontrarozvědky v britské bezpečnostní službě MI5. Po celou dobu si poctivě vedl deníky jejichž dva svazky z válečných let 1939 až 1945 už vyšly ve dvou knihách. Záznamy z poválečného období však až dosud ukrýval archiv.
Churchill chtěl nacisty popravit bez soudu
Kromě Hitlerových posledních dnů se v denících píše o radikálním postoji britské vlády k nacistickým zločincům. Ministerský předseda Winston Churchill přednesl v únoru 1945 na konferenci v Jaltě návrh, aby vybraní nacističtí představitelé byli neprodleně popraveni případně okamžitě vsazeni za mříže. S tím ale narazil u zbývajících členů „Velké trojky“ amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta a předáka Sovětského svazu Josipa Stalina. Oba trvali na spravedlivém procesu – Roosevelt se obával mínění voličů a Stalin se domníval, že lze procesy využít k propagandě.
Britský Národní archiv odtajnil deníky agenta MI5 Guyho Liddella.
V červenci 1946 pak Guy Liddell spolu s tehdejším šéfem MI5 Oswaldem Harkerem cestoval do Norimberku, aby sledoval proces s jedenadvaceti vysoce postavenými nacisty mezi nimiž byl mimo jiné Hitlerův zástupce Hermann Göring a jeden z jeho ministrů Albert Speer. Liddell však neskrýval rozpaky nad průběhem celého jednání. „Jeden se nemůže zbavit pocitu, že většinu z věcí, které těch jedenadvacet podle obžaloby páchalo uplynulých čtrnáct let, Rusové dělali celých osmadvacet let. To přispívá k poněkud podivné atmosféře celého řízení a vede mě do bodu, který mě znepokojuje nejvíce, a sice, že soud je jedním z vítězů, kteří si vytvořili svou vlastní chartu, vlastní postup a svá vlastní pravidla předkládání důkazů s cílem vypořádat se s poraženými,“ zhodnotil ve svých poznámkách Liddell.
Královna matka odhalila dvojího agenta
V deníku pak odhalil i prozřetelnost britské královny matky, která podezírala dvojího agenta Anthonyho Blunta celých deset let předtím, než se sám přiznal ke spolupráci se Sovětským svazem.
Anthony Blunt byl jedním ze vzdálených bratranců královny matky a jedním ze špionů, které si Sovětský svaz vybral ve 30. letech mezi studenty na univerzitě v Cambridge. Blunt však zároveň spolupracoval s britským ministerstvem zahraničí, MI5 a MI6. Královna matka prý pojala podezření na jeho dvojí hru, když se na jednom ze soukromých setkání zmínil, že je ateista. „Královna tím byla viditelně otřesena,“ píše se v Liddellově deníku. Když se pak okolo Blunta začala množit podezření, Liddell nemohl uvěřit tomu, že by byl jeho dobrý známý spřažen s komunisty. „Byl jsem přesvědčený, že nikdy nemohl být komunista v pravém politickém smyslu, ani během let na Cambridgi,“ měl jasno Liddell. Blunt se později stal správcem uměleckých sbírek královské rodiny a litoval, že spolupracoval se Sověty.
