Redakce z desítek tipů vybrala patnáct slov, která propustila do užšího výběru a dovoluje si vám je předložit k hlasování, aby se poprala o titul. Pomozte nám i vy, vybrat to nejvhodnější slovo, které popisuje dění letošního roku.
Rokem s 15 na konci se prolíná v několika variantách jedno téma propojené hned několika slovy, která soutěží o to stát se Slovem roku. A všechna rezonují buď po celém světě, nebo alespoň v evropském prostoru. Vztahují se totiž k vleklé krizi, které svět čelí.
Slova, která bodovala v minulých letech
|
V prvních měsících se roku se slovo „uprchlík“ objevovalo spíš opatrně, jako vzdálená chiméra. S příchodem léta pak už stále častěji a ke konci prázdnin, kdy se vlna utečenců primárně před syrským konfliktem opravdu do Evropy přivalila, se bezmála žádný politický projev bez imigrantů neobešel.
Spolu s řešením klasického nerudovského problému „kam s ním“ se v evropské debatě o migraci prosadily „kvóty“. V českém prostředí si díky setrvalému zápornému postoji politické reprezentace k těmto povinným přídělům uprchlíků vydobyly ještě více pozornosti. A také umožnily vzestup xenofobních nálad, které pracují se strachem z neznámého. A na hranici xenofobie se pohybuje i řada etablovaných politiků a prezident Miloš Zeman se dokonce neváhal postavit na jedno pódium s myšlenkovým otcem hnutí Islám v ČR nechceme Martinem Konvičkou. I proto je „xenofob“ dalším kandidátem na Slovo roku.
Islámští radikálové ztělesňovaní v této chvíli primárně Islámským státem a jeho přívrženci se ovšem o šíření strachu zdatně starají. Řada teroristických útoků po celém světě zaklínajících se bojem za muslimskou víru měla pro západní svět dva zásadní vrcholy – hned zpočátku roku útok na redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo a v listopadu pak koordinované útoky v Paříži na koncertní síň či fotbalový stadion. I proto jsou dalšími soutěžícími slova „islám“ a zcela výjimečně dvouslovné „Je suis...“, které vyjadřovalo celosvětovou solidaritu s oběťmi útočníků.
Ze závažných témat domácí politiky hýbaly Českem určitě následující dva výrazy: „sucho“ a „limity“.
První z nich vynesly po více než čtvrtstoletí, kdy se problém vodohospodářské politiky řešil jen s ohledem na hrozbu povodní, extrémní teploty, jež zasáhly v létě zemi. Přitom jak varují klimatologové, může sucho v globálním měřítku vést k mnohem zásadnějším migračním vlnám, než válečný konflikt v Sýrii.
V anketě Slovo roku jasně vede výraz ‚pussy‘. Vyhraje Zeman i letos? |
Limity se naopak po zhruba stejně dlouhou dobu řešily. Právě nedlouho po sametové revoluci totiž byly stanoveny hranice, za něž nemohou být těženy zásoby českého uhlí. A letos alespoň čátečně byly z rozhodnutí vlády prolomeny.
Jako tradičně pak studnicí výraziva, které zlidovělo nebo alespoň se z nepříliš frekventovaného slova několika zasvěcených stalo součástí běžného hovoru, byl Hrad – tedy sám prezident a hlavně jeho věrní.
Anketa
Jaké slovo podle Vás nejlépe vystihuje rok 2015?
Horkým tématem po celý rok byla „prověrka“. Tedy ta bezpečnostní, již se dost laxně pokoušel od konce roku 2013 získat kancléř Vratislav Mynář. Zkraje roku se totiž ukázalo, že velmi výhodně koupil lukrativní vilu v pražských Strašnicích. Zázračný obchod se přidal do řady nesrvonalostí v kancléřově životopise, kvůli nimž mělo být udělení bezpečnostní prověrky pro prezidentovu pravou ruku ohroženo. A ukázalo se, že nejen mělo... Kancléř prověrku nezískal. Aby toho nebylo málo ke konci roku naopak bezpečnostní prověření Národní bezpečnostní úřad odebral šéfovi prezidentovy vojenské kanceláře Rostislavu Pilcovi. Trable s prověrkami ukazují na celkově „nešikovnou personální politiku Hradu“.
Z trochu lehčího soudku hradního dění je slovo „gentleman“, kterým měl být dle údajného článku Ferdinanda Peroutky Hitler. Text prý viděl pan prezident vlevo dole v historickém výtisku Přítomnosti. Peroutkova rodina žádá po prezidentovi omluvu, historikové existenci takového článku odmítají, prezident si však trvá na svém, že proslulý novinář takovou myšlenku skutečně napsal.
Odborník, Nagygate, viróza? Vyberte slovo roku |
Hledání nenalezitelného si ke své práci přibral hradní mluvčí Jiří Ovčáček, který s vervou hájí myšlenky Miloše Zemana. A často sám přidává své postřehy. Ze své funkce vytvořil natolik svébytnou záležitost, že si jistě zaslouží nominaci humorné označení „mluvčáček“.
Po loňské pražské lumpenkavárně se pak do užšího výběru dostal výraz „sluníčkář“. Pod ten se schová podobně jako pod pojem pražská kavárna kdekdo. Příznivec přijímání uprchlíků, odpůrce myšlenek Miloše Zemana, bojovník za ekologii.... Stačí si vybrat.
Jeho jasným protipólem budiž „kremrole“. V tomto případě nejde o cukrářský výrobek, ale obdivovatele či zastánce kroků ruského prezidenta Vladimira Putina, tedy vládce Kremlu. Vzhledem k tomu, že se také rozvířila debata o ruské propagandě, je kremrole rozhodně oprávněným kandidátem.
Letošní rok také dokázal shakespeareovskou tezi o tom, že slovo je mocnější zbraně. Aneb případ exministra školství Marcela Chládka ukazuje, že jediným slovem si člověk může zničit kariéru. V tomto případě jde o slovo „lahodná“, které měl pronést směrem k podřízené. Byl to jeden z hlavních příkladů jeho nevhodného chování k podřízeným, pro které se musel pod tlakem premiéra Bohuslava Sobotky poroučet z vlády.
Metanol, kolibřík či zlojedi? Pomozte vybrat slovo roku |
Jak vypadá slovník dámy, pak letos ukázala pražská primátorka Adriana Krnáčová. Když se vyjadřovala k potížím s nejpředraženějším tunelem v Česku – tedy komplexem Blanka – prohlásila, že to snad musel projektovat nějaký debil. A když se pak snažila situaci obšírněji vysvětlit tak se omluvila, že řekla debil, protože těch debilů tam muselo být prý víc. Tudíž do soutěže se dostal i „debil“ nikoli jako diagnóza ale jako součást stavebního procesu.
Černým koněm redakce je pak „Vidkun“. Tímto krycím jménem nazval protimafiánský útvar svou operaci, při níž zasáhl proti údajné korupční síti zasahující politiky, podnikatele i vysoce postavené policisty na Olomoucku. Do finálové patnáctky se dostal jako výraz poděkování policii, že dala nahlédnout do tajů svých myšlenkových pochodů při volbě krycích názvů. Vidkun je totiž jméno norského zrádce Quislinga. Takže název operace může odkazovat na to, že mají policisté zrádce ve vlastních řadách. A nebo je to trochu prostší – jedním z obviněných je podnikatel Ivan Kyselý, blízký přítel a obchodní partner exministra vnitra Ivana Langera. A ta výslovnostní podobnost „kyselý - „kislink“ je prostě lákavá.