Spousta migrantů odchází do Evropy s vidinou lepšího života. Sní o bezpečném útočišti, práci i seberealizaci - a realita je pak zklame. Za uplynulý rok tak z Evropy odešly desetitisíce žadatelů o azyl, z velké části Iráčanů.
Robert Fico: Jediné, co chrání Slovensko před uprchlíky, je počasí |
„Už od dětství bylo mým snem jít do Evropy,“ vypráví pro server The Washington Post pětadvacetiletý Faisal Uday Faisal. „Představoval jsem si krásný a bezpečný život s bytem a pravidelným příjmem,“ přiznává.
Zahodil proto svou práci v iráckém Bagdádu a odcestoval do Turecka. Zde se připojil k vlně migrantů mířící na evropský kontinent. Ve Švédsku, kam se po měsíci dostal, ale šťastný nebyl. V listopadu se tak připojil k další skupině, tentokrát 778 Iráčanů, kterým cestu zpátky domů pomohla zařídit Mezinárodní organizace pro migraci.
Faisal přitom patřil k těm šťastnějším - k migraci jej donutily „jenom“ ekonomické důvody. Naproti tomu Ibrahim Abdullah se pro cestu do Evropy rozhodl poté, co přišel kvůli Islámskému státu o svůj domov. Za cestu do Německa zaplatil téměř 300 tisíc korun, po čtyřech měsících čekání na přidělení azylu ale celou proceduru vzdal. Obával se totiž, že ani v případě úspěchu by se k němu nemohla připojit rodina. V říjnu se tak vrátil do tábora v severním Iráku.
Desetitisíce navrátilců
Kromě zdlouhavých azylových řízení další migranti rovněž jako důvod odchodu uvádí, že se necítili vítáni. Úřady některých zemí totiž začaly již dopředu odrazovat i legitimní žadatele o azyl.
Jak uvádí Washington Post, například Belgie nebo Finsko do Bagdádu vzkázalo, že Iráčany automaticky přijímat nebude. „Jsou tady tisíce Iráčanů, kteří se vrátili a další tisíce, kteří se vrátit chtějí,“ přikyvuje Sattar Nowruz, mluvčí iráckého Ministerstva pro přesídlení a migraci s tím, že irácké ambasády v Evropě se snaží navrátilcům poskytovat cestovní doklady.
Podle Shannon Pfohmanové z organizace Caritas Europa tak Evropu za necelý rok dobrovolně opustilo přes 35 tisíc migrantů. Dalších 17 tisíc bylo vyhoštěno. Čísla ovšem nezahrnují ty, kteří se domů vydali na vlastní pěst.
Není ani jisté, kolik migrantů z celkového počtu 35 tisíc zemi opustilo kvůli vlastní nespokojenosti a jakou část tvořili migranti, kteří dobrovolně odešli kvůli neúspěšnému azylovému řízení či je k odchodu přesvědčily úřady. „Opravdu mnoho z nich bylo spíše donuceno. Není jisté, do jaké míry šlo o dobrovolný odchod,“ uzavřela Pfohmanová.
