Mezi pedagogickými jsou jednak fakulty orientující se hlavně na "delší" programy (například v Olomouci), ale také fakulty s většinou programů "kratších". Ve funkci mezinárodní ostatní převyšuje tělovýchova na UK, ve funkci výzkumné jsou na tom relativně nejlépe pedagogiky pražská, brněnská a olomoucká a dále pražská a brněnská tělovýchova. Jako regionální a celoživotní se profiluje většina fakult.
Zdaleka nejvíce studentů je v právě probíhajícím školním roce zapsáno na pedagogice na MU, naopak nejméně na fakultě sportovních studií na stejné škole. Šance na přijetí ke studiu na pedagogických fakultách jsou průměrné; nejsnazší je dostat se na přírodovědně-humanitní a pedagogickou do Liberce (68 %), naopak nejobtížnější na obě fakulty UK do Prahy (shodně 35 %).
Z hlediska preferencí uchazečů při zápisu jsou pedagogické fakulty průměrné a ne příliš odlišné. Nejvíce přijatých se zapisuje na tělovýchovné fakulty, a to jak do Prahy (86 %), tak do Brna a Olomouce (85 %), nejméně na pedagogiku plzeňskou (65 %).
Pedagogické fakulty nejsou mezi ostatními chápány jako extrémní ani z hlediska neúspěšných a úspěšných absolventů. Nejčastěji neúspěšní bývají studenti ústecké pedagogiky (53 % případů) a naopak vysoké podíly úspěšných absolventů vykazuje pedagogika olomoucká (73 %).
V průběhu studia se nejčastěji (ať už v rámci školy, nebo mezi školami) přestupuje z královéhradecké pedagogiky; nejvíce studujících ještě po uplynutí standardní doby pro studium zvýšené o jeden rok má olomoucká fakulta tělesné kultury.
V navazujícím studiu nejčastěji pokračují absolventi fakulty sportovních studií v Brně (58 %), nejméně absolventi pedagogiky ústecké (12 %). Co se týká uplatnění absolventů na trhu práce, pedagogické fakulty patří společně s medicínou a právy k nejúspěšnějším.
Co říkají tabulky |
Pedagogické fakulty a FTVS
