„Vyšší obsah radioaktivního cezia zjišťujeme v houbách při měření každý rok. „Nejvíce zatížené jsou v tomto směru jižní Čechy a severní Morava,“ řekl LN Petr Rulík ze Státního ústavu radiační ochrany. Právě v jižních Čechách a v Jeseníkách totiž podle něj v době katastrofy v Černobylu spadlo nejvíce srážek, obsahujících radioaktivitu z mraků. Cezium z hub mizí jen velice pomalu, v řádu desítek let. Češi, kteří patří k největším „houbovým jedlíkům“ na světě, podle Petra Rulíka snědí v průměru každoročně dva až 2,5 kilogramu volně rostoucích hub.
Při takové spotřebě do sebe člověk dostane zhruba jen 0,15 % dávky ozáření, kterou za rok přijme běžně z dalších potravin a přírody. „Vyšším dávkám ozáření, i když z celkového pohledu opět zanedbatelným, jsou vystaveni lesníci a další lidé, kteří jedí ve zvýšené míře nejen houby, ale také zvěřinu,“ uvedl Rulík. Vyšší množství izotopu cezia totiž podle něj po černobylské katastrofě obsahuje i maso lesních zvířat.
Kdo by ale chtěl tvrdit, že v době před Černobylem byly houby mnohem zdravější než dnes, hluboce by se mýlil. „Už v šedesátých letech se cezium do hub dostalo prostřednictvím jaderných pokusů v atmosféře,“ řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
I když ale odborníci vylučují zdravotní rizika spojená s radioaktivitou v houbách, člověk by měl podle nich houby konzumovat s mírou. Dětem do tří let se jídla z hub vůbec nedoporučují. V Česku velmi oblíbená pochutina je totiž důležitým indikátorem životního prostředí, která kromě radioaktivity do sebe „nasává“ i řadu dalších škodlivin, včetně třeba těžkých kovů.
Doporučení odborníků jsou ale v letošní sezoně na většině území Česka takřka zbytečná. O plných koších hřibů a křemenáčů si totiž mohou Češi letos nechat zatím jen zdát.
Při takové spotřebě do sebe člověk dostane zhruba jen 0,15 % dávky ozáření, kterou za rok přijme běžně z dalších potravin a přírody. „Vyšším dávkám ozáření, i když z celkového pohledu opět zanedbatelným, jsou vystaveni lesníci a další lidé, kteří jedí ve zvýšené míře nejen houby, ale také zvěřinu,“ uvedl Rulík. Vyšší množství izotopu cezia totiž podle něj po černobylské katastrofě obsahuje i maso lesních zvířat.
Kdo by ale chtěl tvrdit, že v době před Černobylem byly houby mnohem zdravější než dnes, hluboce by se mýlil. „Už v šedesátých letech se cezium do hub dostalo prostřednictvím jaderných pokusů v atmosféře,“ řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
I když ale odborníci vylučují zdravotní rizika spojená s radioaktivitou v houbách, člověk by měl podle nich houby konzumovat s mírou. Dětem do tří let se jídla z hub vůbec nedoporučují. V Česku velmi oblíbená pochutina je totiž důležitým indikátorem životního prostředí, která kromě radioaktivity do sebe „nasává“ i řadu dalších škodlivin, včetně třeba těžkých kovů.
Doporučení odborníků jsou ale v letošní sezoně na většině území Česka takřka zbytečná. O plných koších hřibů a křemenáčů si totiž mohou Češi letos nechat zatím jen zdát.
