Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Hrdinové jako vymalovaní

Kultura

  9:55
Ve výroční den vzniku Československa uvedlo Divadlo Járy Cimrmana dvojnásobně jubilejní premiéru své nové hry České nebe. Soubor jí oslavuje nejen 90 let samostatného státu, ale především vstup do páté dekády trvání svého divadla.

Předmětem cimrmanovské satiry je Komenský (Zdeněk Svěrák) i Miroslav Tyrš (Michal Wiegel) foto: Pavel Wellner, Lidové noviny

Praotec Čech vytahuje z velkého pytle pohanské bůžky. Kochá se jimi, ale když vstoupí Jan Amos Komenský, Praotec bůžky rychle schová a tváří se nezúčastněně. Jakoby na forbíně, čelem k publiku, nenápadně sleduje dění za zády.

Komenskému na šňůrce přes rameno visí břidlicová školní tabulka s pisátkem a houbičkou. V ruce drží učitel národů velkou tlustou knihu. Zkrátka: vypadá přesně tak, jak býval vyobrazen ve starých čítankách. Tradiční cimrmanovský výtvarník scény, kostýmů a masek Jaroslav Weigel se postaral o to, aby se všichni na jevišti podobali zavedeným představám o hrdinech českého národa. Mistr Jan Hus v kněžském hábitu s typickou pokrývkou hlavy, Tyrš ve sportovním se sokolskou čepičkou, Babička s čepcem a fěrtochem z Kašparových ilustrací, svatý Václav jako na skle malovaný, Radecký ověšený metály...

Postava přijde, zjeví se jakoby v rámu obrazu, postojí za doprovoduDivadlo Járy Cimrmana: České nebe harf z Vyšehradu. Připomíná to okamžik, kdy se na staroměstském orloji dostane příslušný svatý do svého okýnka. Figurují tu otec vlasti, otec národa, praotec národa, miláček národa, učitel národů, ale také vůdce národa a zrádce národa.

Všechna vizuální klišé byla použita, stejně tak je i text nejnovější hry Cimrmana, Smoljaka a Svěráka s podtitulem Cimrmanův dramatický kšaft prošpikován nejznámějšími citacemi průpovídek připisovaných jednotlivým „svatým“ českého dějepisu, respektive literatury. Navíc se tu v pravidelných intervalech ozývají řízná sokolská hesla.

V patnácté a, jak autoři varují, možná poslední hře z cimrmanovské řady, sáhli Smoljak se Svěrákem tentokrát k hodně symbolickému tématu. Chtěli spolu se zvěčnělým géniem odkázat národu nějaké poselství a vybrali si k tomu leccos, co je (národu) svaté nebo co by mu svaté být mělo. Zasedání nebeské komise, která má v referátu hrdiny i zrádce a jejich umístění v nebi, či očistci, zasadili do doby, kdy na zemi vypukla 1. světová válka a lidu je třeba vnuknout nějaký historický impulz. Dělají to opět s nadsázkou a zaštítěni z výšin „českého nebe“ si z domácích velikánů dobromyslně střílejí.

Babička flirtuje s velikány
Původně si autoři pro sebe přiřkli důstojnou postavu Jana Husa, nakonec se však rozhodli pro pedantského a trochu pošetilého vzdělance Jana Amose Komenského, kterého ztvárňují se zjevnou úctou i lehkým odstupem. Pohan Praotec Čech (výstižně ho interpretuje Jan Hraběta v alternaci s Janem Kašparem) je primitiv, jemuž se, navzdory výuce Komenského, bytosti z českých pohádek i jména a díla skladatelů a spisovatelů nepoučitelně pletou. Hus (sošný Bořivoj Penc se střídá s ostře řezaným Jaroslavem Weiglem) je mravokárce, kterého kolegové zlomyslně škádlí sirkami a jemuž se plameny derou do každé věty („Copak se nenajde nehořlavé přirovnání?“).

Za všech okolností bystře vtipný Karel Havlíček (pohledný intelektuál Robert Bárta a chlapský Genadij Rumlena) nechce nosit trnovou korunu od Boženy Němcové, protože ho tlačí, kníže Václav (Petr Brukner alternuje s Petrem Reidingerem) si své vedoucí postavení v nebeské komisi docela užívá, ale svatozář odkládá na věšák jako klobouk, když přitakává prosbám „zdola“ a donekonečna trpělivě opakuje „nedám, nedám, nedám...“ (zahynouti nám ni...). „Prostá žena“ Babička (obvyklý představitel ženských rolí Miloň Čepelka ani tentokrát nezklame, zajímavý je i Marek Šimon), která na rozdíl od své stvořitelky v přísném hodnocení nebeského komitétu obstála („Je to žena bohabojná a nemá už erotické potřeby“), průhledně flirtuje s ovdovělými velikány („Zemřely paní Komenské mladé?“)...

Humor, s nímž si u Cimrmanů připomínají školou mírně opotřebené národní symboly, není třeskutý, v hledišti však spolehlivě vyvolává smích. Protože narážky jsou dostatečně zřejmé a citace nenechají nikoho na pochybách, komu byly vzaty z úst, může se bavit i divák jen mírně poučený. Gejzír nápadů je zprvu udivující, v druhé půli inscenace se pak už poněkud pozastaví. A některá figura by si zasloužila možná hlubší propracování - zrovna třeba Babička, která je sice roztomile nesnesitelná, ale víc z ní tentokrát autoři nedostali.

O spolehlivý zážitek se Svěrák se Smoljakem postarali ovšem už v první části večera - tradiční seminář je zábavný a v mnohém i přínosný, neboť se (obsahově) věnuje seriózním tématům, jako jsou třeba spory o Rukopisy, a (formálně) díky pseudoakademickým vystoupením jednotlivých řečníků suchým humorem působí lehce.

HODNOCENÍ LN ****

Cimrman / Smoljak / Svěrák: České nebe
Cimrmanův dramatický kšaft
Režie: Ladislav Smoljak
Scéna a kostýmy: J. Weigel
Žižkovské divadlo Járy Cimrmana
Premiéra 28. října 2008

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...