Nové podmínky pro financování záchranných archeologických výzkumů nebo tvrdší sankce pro nepoctivé stavebníky. Nejen to obsahuje novela zákona o památkové péči, kterou připravilo ministerstvo kultury. Koncem listopadu by měl ministr Jiří Besser návrh předložit vládě, zatím úřad zpracovává připomínky od archeologů.
Právě ty totiž stávající text novely děsí. Hlavně kvůli změnám ve financování výzkumů. V současnosti je musí hradit všechny právnické osoby a každý, kdo chce v Česku stavět za účelem podnikání.
INFOGRAFIKA: |
Za fyzické osoby, tedy třeba za lidi, kteří si chtějí postavit rodinný dům, platí výzkumy organizace, jež je provádějí. Podle ministerstva současná legislativa přímo vybízí k obcházení - zneužívají ji třeba podnikatelé, kteří pod rouškou stavby mnohapokojového domu ve skutečnosti budují hotel. Resort proto navrhl změnu, na základě které už nemá archeologický výzkum platit žádný stavebník - tedy ani právnická osoba či jakýkoliv podnikatel. Stačí, když se se svou stavbou vejde do území 150 metrů čtverečních. V takovém případě půjdou náklady na výzkum za archeologickými institucemi.
„Chtěli jsme situaci srovnat, ale tak, abychom nezlikvidovali nejdrobnější stavebníky. Velké subjekty se do 150 metrů čtverečních určitě nevejdou,“ říká ředitel odboru památkové péče ministerstva kultury Jiří Vajčner. Proti tomuto plánu však protestují archeologové. I současné zdroje, z nichž se výzkumy platí, jsou totiž výrazně omezené. Prakticky jediný fond dotovaný ministerstvem spravuje Národní památkový ústav - ročně disponuje asi čtyřmi miliony korun. „Půjde o růst nákladů v řádech desítek milionů korun ročně. Výzkumů se bude dělat ještě méně než dosud,“ říká Jan Mařík z Archeologického ústavu.
Toho se však ministerstvo neobává. „Peníze nejsou na všechny výzkumy ani teď - stačí na 3 až 4 procenta nehrazených výzkumů. Bude se provádět tolik nehrazených výzkumů, na kolik budou peníze,“ doplňuje Vajčner. Zkoumaná území do 150 metrů čtverečních však nepředstavují žádné „drobné“. Například Národní památkový ústav letos v Praze provedl 35 archeologických výzkumů. Z toho na území do 150 metrů čtverečních jich bylo 25 a náklady na ně přesáhly milion korun.
ČTĚTE TAKÉ: |
I když to vypadá, že by z novely mohli mít radost nejen drobní podnikatelé, ale i větší developeři přestavující třeba vnitrobloky historických domů, není tomu tak. Může totiž dojít k tomu, že až archeologům dojdou peníze a nebudou moci výzkumy financovat, začnou stavebníky „brzdit“. Stejně jako se to nyní stává u fyzických osob. „Za takových okolností bychom průzkum raději sami zaplatili. Jde nám hlavně o čas,“ říká třeba ředitel developmentu Sekyra Group Leoš Anderle.
V koalici má návrh jen částečnou podporu. Proti jsou Věci veřejné. „Stát nemá ani na samotné financování památek,“ poukazuje místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová. Poslanec za TOP 09 Zdeněk Bezecký, který je stejně jako ona ve sněmovním výboru pro kulturu, však návrh kvituje. „Ta rozloha 150 metrů čtverečních je otázka spíše malých investorů. Neviděl bych v tom problém,“ míní Bezecký.
