Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Hrozí návrat pravých neštovic? Vědci se viru stále obávají

Věda

  7:31
Pravé neštovice byly oficiálně prohlášeny za vymýcenou chorobu v roce 1980. Přesto nepouštějí vědci virus neštovic ze zřetele. Jeho návrat by znamenal katastrofu.

Virus. Ilustrační foto. foto: Shutterstock

Tající permafrost pod sibiřskou tundrou může představovat časovanou biologickou bombu. Před deseti lety narazili ruští archeologové v Jakutsku na krásně zdobenou dřevěnou rakev s pěti perfektně zachovanými lidskými těly. Šlo zřejmě o příslušníky jedné rodiny, kteří zemřeli náhle někdy počátkem 18. století.

Analýzy DNA z nejlépe zachovalé mrtvoly mladé dívky odhalily příčinu katastrofy. V těle děvčete zůstaly zlomky dědičné informace viru pravých neštovic. Kompletní virus naštěstí nepřežil. Z analýz DNA však vyplynulo, že se tehdejší původce neštovic výrazně lišil od virů, jež ještě před půlstoletím zabíjely každoročně na celém světě miliony lidí.

ČTĚTE TAKÉ:

Virologové litovali, že nezískali kompletní virus. Epidemiologové si oddychli. Představa, že se světem se spoustou neočkovaných obyvatel přežene epidemie pravých neštovic, nahání hrůzu. Bohužel, hroby v tajícím permafrostu nejsou zdaleka jediné místo, odkud může virus pravých neštovic zahájit svůj comeback.

První vymýcená choroba

Lidstvo žilo s hrozbou pravých neštovic dlouhá tisíciletí. V některých kulturách dávali rodiče dětem jméno až poté, co přežily nákazu touto chorobou. Neštovice zabíjely třetinu nemocných. Většina těch, kdo přežili, si nesla stopy po prodělaném onemocnění po zbytek života. Plná třetina všech nevidomých přicházela o zrak právě v důsledku prodělané nákazy neštovicemi. Choroba nečinila rozdíl mezi pány a kmány. Na věčnost posílala i korunované hlavy. Na neštovice zemřel faraon Ramses V., ruský car Petr II., anglická královna Marie II. Stuartovna nebo rakouský císař Josef I.

Ještě počátkem 50. let minulého století onemocnělo každoročně pravými neštovicemi na světě asi 50 milionů lidí. Cíleně vedenou očkovací kampaní dosáhli lékaři toho, že poslední případ pravých neštovic se vyskytl v roce 1977 v Somálsku. Většina vzorků viru pak byla zničena a zbytek je uskladněn na dvou bedlivě střežených místech. Jedno se nachází v USA a druhé v bývalém Sovětském svazu. Nejbližší Světové zdravotnické shromáždění by mělo na zasedání v Ženevě ve dnech od 19. do 25. května rozhodovat, jestli není načase uskladněné vzorky viru pravých neštovic definitivně zničit.

Zachraňme zabijáka!

Za těch nejpřísnějších bezpečnostních opatření probíhá i nadále výzkum viru neštovic. Nelze přitom zcela vyloučit nehodu, jaká se stala v roce 1978, kdy se smrtícím virem nevědomky nakazila britská vědecká fotografka Janet Parkerová z Birminghamské univerzity. Do její temné komory zřejmě pronikl virus přes rozvodnou síť z laboratoře Henryho Bedsona o patro níž. Parkerová chorobě podlehla, i když se nechala proti neštovicím v roce 1966 očkovat. Bedson tehdy neunesl výčitky svědomí a během vyšetřování nehody spáchal sebevraždu.

Od té doby k podobné nehodě nedošlo. Přesto by řada odborníků dala přednost likvidaci viru. Virologové v čele s Inger Damonovou z Centra pro řízení a prevenci chorob v americké Atlantě však tyto snahy odmítají. Své argumenty představili na stránkách vědeckého časopisu PLoS Pathogen. Kromě jiného poukazují na skutečnost, že virus pravých neštovic má na světě příbuzné, kteří sice vypadají neškodně, ale prakticky kdykoli se mohou proměnit ve smrtící hrozbu.

V roce 2003 byl například do Spojených států dovezen ze západní Afriky spolu s nakaženými hlodavci i virus „opičích neštovic“. Lidé, kteří si exotické hlodavce koupili, onemocněli chorobou nápadně podobnou pravým neštovicím. I pro takové případy je dobře vědět o viru pravých neštovic a jeho příbuzenstvu co nejvíce.

S likvidací posledních dvou úložišť viru pravých neštovic nemusí virus definitivně zmizet ze světa. Vmožnostech tzv. syntetické biologie je vyrobit pospojováním jednotlivých písmen genetického kódu kompletní dědičnou informaci viru a podle jejích instrukcí pak nechat v laboratorně pěstovanými lidskými buňkami zkompletovat celý virus.

Jeho DNA se skládá ze186 000 písmen genetického kódu a syntéza takhle dlouhé dvojité šroubovice je vmožnostech řady laboratoří po celém světě. Nebezpečný virus by však mohl vzniknout i relativně drobnými úpravami dědičné informace virů, které jsou s původcem pravých neštovic příbuzné, ale člověka zatím nakazit nedovedou.

Epidemiologové se však obávají, že virus není zapotřebí připravovat v laboratoři. Jeho zásobárny se mohou nacházet v nejrůznějších koutech světa. Těla obětí neštovic z Jakutska neskrývala kompletní virus. V jiných hrobech ve věčně zmrzlé půdě však mohl mikroskopický zabiják najít příhodnější podmínky. Nedávno se podařilo vědcům „oživit“ obří virus Pithovirus sibericum, který přečkal v permafrostu bez úhony 30 000 let.

Kde se ještě skrývá?

V lidských tkáních je virus dokonale chráněn před nepříznivými vlivy okolí. Obětím neštovic se vytvářejí na kůži typické puchýřky. V tomto místě se sráží krev a virus uvázne ve vzniklé husté síti bílkovinných vláken. Dokonce i když se puchýřek zahojí a zaschlá kůže se odloupne, zůstává na ní virus pevně uchycen. Není jasné, jak dlouho si takový virus udrží schopnost nákazy.

V padesátých letech si vytvořili nizozemští lékaři zásobu zaschlých neštovic a každý rok testovali v nich obsažené viry. Ještě po třinácti letech nacházeli na kůži viry schopné infekce. Pak jim došly neštovice a pokus skončil. Životnost viru je proto stále velká neznámá.

Plané neštovice - ilustrační foto

Jen málokdo věří, že dvě oficiální zásobárny viru pravých neštovic v USA a Rusku jsou skutečně jedinámísta, kde se virus ještě vyskytuje. Americký virolog Peter Jahrling zNárodního ústavu pro alergie a infekční choroby je přesvědčen, že vzorek viru si s sebou vzali někteří z ruských virologů, kteří emigrovali ze Sovětského svazu.
Virus tak leží kdesi v mrazáku a čeká, až ho někdo z neopatrnosti či zvědavosti vypustí. I proto by měl podle Inger Damonové a mnoha dalších expertů výzkum viru pravých neštovic pokračovat a virus by se neměl ničit.

„Potřebujeme dokonalejší diagnostické testy na odhalování viru, nové očkovací látky a účinné léky nejen proti pravým neštovicím, ale i proti novým nastupujícím příbuzným chorobám,“ říká Inger Damonová.

Autor:
Témata: virus, neštovice, nemoc, Sacha, USA

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...