Zároveň vyzval USA, aby šly společně v čele úsilí o omezení jaderných zbraní.
Vystoupení Ivanova v závěrečný den 44. mnichovské konference, která je považována za největší akci tohoto druhu na světě, se tak neslo v mnohem smířlivějším duchu než loňský projev ruského prezidenta Vladimir Putina.
Šéf Kremlu tehdy obvinil USA ze snahy rozpoutat nové závody ve zbrojení a z nepřátelských kroků namířených proti Rusku v souvislosti s plány na umístění částí americké protiraketové obrany v Česku a v Polsku.
Evropa nechce bojovat
Gates se v dnešním vystoupení zaměřil na roli NATO v Afghánistánu. "Nesmíme se stát dvouvrstvou aliancí, v níž jsou tací, kteří chtějí bojovat, a ti, co ne," zopakoval svůj výrok, který pronesl ve středu v americkém Senátu."Takový vývoj, se všemi jeho dopady na mezinárodní bezpečnost, povede k rozpadu aliance," varoval před zhruba 350 delegáty.
NATO si podle Gatese nemůže dovolit luxus, aby nebezpečné operace prováděla pouze část členů. Narážel tak na neochotu Německa, Francie, Itálie, Španělska nebo Turecka zvýšit počet svých vojáků v Afghánistánu a přesunout je na neklidný jih země, kde radikální hnutí Taliban klade největší odpor.
Zároveň vyčetl Evropě, že si její obyvatelé málo uvědomují hrozbu terorismu, která pochází právě ze států, jako je Afghánistán. Nebezpečí ze strany islámských extremistů je podle Gatese bezprostředně vystaven i evropský kontinent, a měl by se proto víc zapojit do tažení proti terorismu.
Rusko si říká o své místo
Ivanov se na naproti tomu soustředil na roli Ruska ve světě a problematiku zbrojení. "S tím jak bohatne, nebude Rusko představovat hrozbu pro
bezpečnost dalších zemí," ujišťoval. Zdůraznil nicméně, že jeho vliv na globální dění bude i nadále růst a do roku 2020 chce patřit mezi pět největších ekonomik planety. S ohledem na to požádal pro svou vlast o "přiměřené místo" ve světové politice.
Jednou z oblastí, v níž by se mělo angažovat, je odzbrojování. Podle Ivanova přišel čas nahradit dohodu o strategických zbraní SALT 1, kterou Moskva a Washington uzavřely za studené války, novým dokumentem se širší platností. "To je přesně ta oblast mezinárodních vztahů, v níž by Rusko a Spojené státy nejen mohly, ale jsou přímo povinny jít v čele," vyzval USA.
Podle ruského vicepremiéra je v současnosti už řada jaderných mocností a přibývají další, které k výrobě atomových zbraní mají kapacitu. "Dříve nebo později budeme muset začít pracovat na multilaterálním formátu (smlouvy o omezení zbrojení)," citovala Ivanova agentura Reuters.
Kosovo je Pandořina skříňka
Nevyhnul se ani aktuální otázce Kosova, které se chce v horizontu dnů či týdnů odtrhnout od Srbska. Uznáním jeho nezávislosti podle Ivanova Evropa riskuje otevření "Pandořiny skříňky", která bude precedentem pro další separatistická hnutí ve světě.
Tento názor ale odmítl vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana. "Žádný konflikt není stejný, ani dějiny nejsou stejné. Tato teorie domina je naprosto chybná," prohlásil Solana. Kritizoval i "nekonstruktivní postoj" Moskvy při jednáních o řešení
kosovské otázky. Narážel tak zjevně na ruské zablokování Ahtisaariho plánu, který počítal s osamostatněním této provincie pod mezinárodním dohledem. Srbsko, tradiční spojenec Ruska, plán ale odmítlo.
Vystoupení Ivanova v závěrečný den 44. mnichovské konference, která je považována za největší akci tohoto druhu na světě, se tak neslo v mnohem smířlivějším duchu než loňský projev ruského prezidenta Vladimir Putina.
Šéf Kremlu tehdy obvinil USA ze snahy rozpoutat nové závody ve zbrojení a z nepřátelských kroků namířených proti Rusku v souvislosti s plány na umístění částí americké protiraketové obrany v Česku a v Polsku.
Evropa nechce bojovat
Gates se v dnešním vystoupení zaměřil na roli NATO v Afghánistánu. "Nesmíme se stát dvouvrstvou aliancí, v níž jsou tací, kteří chtějí bojovat, a ti, co ne," zopakoval svůj výrok, který pronesl ve středu v americkém Senátu."Takový vývoj, se všemi jeho dopady na mezinárodní bezpečnost, povede k rozpadu aliance," varoval před zhruba 350 delegáty.
NATO si podle Gatese nemůže dovolit luxus, aby nebezpečné operace prováděla pouze část členů. Narážel tak na neochotu Německa, Francie, Itálie, Španělska nebo Turecka zvýšit počet svých vojáků v Afghánistánu a přesunout je na neklidný jih země, kde radikální hnutí Taliban klade největší odpor.
Zároveň vyčetl Evropě, že si její obyvatelé málo uvědomují hrozbu terorismu, která pochází právě ze států, jako je Afghánistán. Nebezpečí ze strany islámských extremistů je podle Gatese bezprostředně vystaven i evropský kontinent, a měl by se proto víc zapojit do tažení proti terorismu.
Rusko si říká o své místo
Ivanov se na naproti tomu soustředil na roli Ruska ve světě a problematiku zbrojení. "S tím jak bohatne, nebude Rusko představovat hrozbu pro
bezpečnost dalších zemí," ujišťoval. Zdůraznil nicméně, že jeho vliv na globální dění bude i nadále růst a do roku 2020 chce patřit mezi pět největších ekonomik planety. S ohledem na to požádal pro svou vlast o "přiměřené místo" ve světové politice.Jednou z oblastí, v níž by se mělo angažovat, je odzbrojování. Podle Ivanova přišel čas nahradit dohodu o strategických zbraní SALT 1, kterou Moskva a Washington uzavřely za studené války, novým dokumentem se širší platností. "To je přesně ta oblast mezinárodních vztahů, v níž by Rusko a Spojené státy nejen mohly, ale jsou přímo povinny jít v čele," vyzval USA.
Podle ruského vicepremiéra je v současnosti už řada jaderných mocností a přibývají další, které k výrobě atomových zbraní mají kapacitu. "Dříve nebo později budeme muset začít pracovat na multilaterálním formátu (smlouvy o omezení zbrojení)," citovala Ivanova agentura Reuters.
Kosovo je Pandořina skříňka
Nevyhnul se ani aktuální otázce Kosova, které se chce v horizontu dnů či týdnů odtrhnout od Srbska. Uznáním jeho nezávislosti podle Ivanova Evropa riskuje otevření "Pandořiny skříňky", která bude precedentem pro další separatistická hnutí ve světě.
Tento názor ale odmítl vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana. "Žádný konflikt není stejný, ani dějiny nejsou stejné. Tato teorie domina je naprosto chybná," prohlásil Solana. Kritizoval i "nekonstruktivní postoj" Moskvy při jednáních o řešení
kosovské otázky. Narážel tak zjevně na ruské zablokování Ahtisaariho plánu, který počítal s osamostatněním této provincie pod mezinárodním dohledem. Srbsko, tradiční spojenec Ruska, plán ale odmítlo.
