"Je naší povinností chránit historickou pravdu. Je naší povinností chránit demokracii a humanistické ideály, na nichž naše civilizace stojí. Jen tak můžeme zajistit, aby tragédie, kterou si zde každoročně připomínáme, byla už jen strašnou, smutnou a velmi poučnou historií," řekl prezident v projevu.
Klaus kritizoval snahy relativizovat nacistickou genocidu Židů a nacistické plány na vyhlazení českého národa. "Jsem zneklidněn z toho, že s odstupem pouhých dvou či tří generací začíná být zamlžován kontext a že se začíná hovořit převážně jen o jednotlivostech vytržených ze souvislostí," dodal s tím, že tyto individuální zločiny je sice třeba pojmenovat, odsoudit a také připomínat, ale nesmí zakrývat širší souvislosti.
"Nesmíme připustit, aby individuální, nikoliv státem organizované a chladně projektované zločiny, které se za války a v poválečném období také staly, v myslích generací, které toto období nezažily, vymazaly porozumění příčinám a následkům tehdejších dějin," řekl dále. Takové pokusy by podle něj měly veřejnost zneklidňovat více než "bojůvky" neonacistů, kteří, jak uvedl, velkou sílu v Česku ani v okolí nezískají.
Klaus, předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, místopředsedkyně Senátu Alena Palečková a zástupci dalších státních institucí a úřadů položili na Národním hřbitově věnce a květiny. Tryzny se zúčastnili i zástupci mnoha velvyslanectví a organizací, sledovalo ji několik stovek lidí, kteří po jejím skončení mohli využít prohlídky prostor Památníku zdarma.
Na obětí druhé světové války v Terezíně vzpomínají neustále
Terezínská tryzna je pravidelné setkání k uctění památky lidí, kteří trpěli v represivních zařízeních v době nacistické okupace - v terezínském ghettu, policejní věznici pražského gestapa v Malé pevnosti a v koncentračním táboře v Litoměřicích. Koná se každoročně už od konce druhé světové války.
V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do policejní věznice pražského gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů z řady evropských zemí.
Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm. Památník Terezín patří mezi nejnavštěvovanější památky v Česku.
