Hučín je zvláštní, ale není to kriminálník

Tomáš Hradílek má právo na ostrý pohled na Vladimíra Hučína, ovšem pokud k podpoře svých argumentů používá jiné lidi, musí být přesný. Kdysi jsme spolu telefonovali a shodli se na zvláštnostech povahy V. Hučína i na tom, že ve  svém boji za pravdu volí mnohdy pro nás obtížně přijatelné prostředky. To ovšem neznamená, že jde o prostředky kriminální. Obviněním V. Hučína jsem byl znepokojen. Šéf boje proti organizovanému zločinu pan Kubice mě ovšem neříkal, jak tvrdí T.Hradílek, že z analýz odposlechů vyplývá účast V. Hučína na výbuších v Přerově, za což byl obviněn a později postaven před soud, ale varoval mne před přílišnou aktivitou v celé věci, protože je velmi složitá. Přesto jsem jako senátor telefonoval ministru spravedlnosti Motejlovi a ministru vnitra Gossovi, aby vyšetřování V. Hučína přeložili jinam než do Přerova, kde jsem cítil podjatost orgánů činných v trestním řízení. Nevyslyšeli mne. V. Hučína jsem několikrát veřejně podpořil. Přerovský soud, jakož i odvolací instance V. Hučína osvobodily, a rovněž jej i rehabilitovaly za jeho údajnou kriminální činnost v době komunismu. Musím upřímně říci, že jsem tomu rád.