Své politické souputníky Štrougal, považovaný za jednoho z nejinteligentnějších komunistických pohlavárů, nijak nešetří. Velmi kritický je třeba ke generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ a prezidentovi Gustávu Husákovi, kterému vyčítá slabost při jednání se Sověty.
"Dodnes jsem nepochopil, proč G. Husák, tento zkušený bard slovenské a československé politiky, se bez efektivního odporu vzdával svých programových, v československých společenských podmínkách žádoucích, naléhavých stanovisek," píše Štrougal. Právě Husákova neschopnost odporovat přitom podle Štrougala určila podobu normalizace.
Kritický je Štrougal i k "vůdci" pražského jara Alexandru Dubčekovi. Vstup okupačních vojsk byl podle Štrougala sice "nezákonný", vinu ale nesli i českoslovenští politici v čele s Dubčekem, když nedokázali předvídat sovětskou reakci "Vážím si osoby A. Dubčeka. Nevážím si však jeho přístupu k rozhodování o klíčových otázkách politiky. Nerozhodnost, stálé odklady charakterizovaly danou situaci ve stranické centrále," charakterizuje Dubčeka bývalý politik.
Podle Zdeňka Jirků, který Štrougalovy paměti připravuje pro tisk, bude mít kniha zhruba 330 stránek a měla by vyjít 8. prosince. Štrougal paměti začíná dětstvím, které prožil ve 20. letech ve Veselí nad Lužnicí, a pokračuje válečnými zážitky, které ho přiměly ke vstupu do strany. Středobodem mají být pasáže věnované roku 1968 a nástupu normalizace. Poslední kapitolu prý Štrougal pojal jako rozsáhlé srovnání dneška a doby před listopadem 1989. "Z posledních dvaceti let cítí velké rozčarování, bere je jako velkou promarněnou příležitost," říká Jirků.
Poznámka Daniela Kaisera |
Další podrobnosti o pamětech Lubomíra Štrougala čtěte v pondělním vydání deníku
