Určitě lze popsat realitu, aniž získáme brichtovský odér. Aleš Brichta totiž realitu nepopisuje, nýbrž ji přizpůsobuje potřebě své a svých. Tak třeba ty krádeže kol. Kradou je samozřejmě i bílí Češi, a nejen ta kola. Však výstražná cedulka "Češi, nekrást tady!", visící v řadě v rakouských obchodů na začátku 90.let, nám nadělala v Evropě ostudy na desetiletí. Ozvěnou se nám tak vrátilo téměř chlubné čecháčkovské rčení z dob pozdní totality, "Kdo nekrade dnem i nocí, každou hodinu,…" A vedle tohoto malého lidového zlodějství a přikradačství tady máme i zlodějskou elitu, která by se nad ukradeným kolem akorát tak útrpně pousmála. Ta si obratem ruky nakradla miliardy, spravedlnosti bez problémů vyklouzla, tu už při domovních prohlídkách, tam sice až po řádném a pravomocném soudním rozsudku, ale ta či ona na ni svorně dělá dlouhý nos z bezpečného zahraničí.
Tohle Brychtové jistě dobře vědí, pokud už jim schopnost vnímání reality nerozleptala ideologická žíravina. Jedině pak by se snad dalo mluvit o hlouposti. Já si ale myslím, že jde spíš o projev téhož výše zmíněného čecháčkovství, vyčůraného chytráctví, o schopnost vytřískat osobní prospěch doslova z čehokoliv, a co to způsobí, kdo na to doplatí, o to se nestarat. Tyto xenofobní a rasistické kidy jsou dnes holt "in", a tak jimi může zaujmout a prodávanost svých výtvorů příjemně zvednout i ten, kdo na to jejich kvalitou nemá.
Svým způsobem Brichta vlastně taky krade kola. A je zase zcela v české tradici, když to právě on vyčítá jiným.
